V Nizozemsku začal platit částečný zákaz zahalování obličeje. Platí pro veřejné budovy či hromadnou dopravu

Nizozemsko, dlouho považované za „baštu“ tolerance a náboženské svobody, je tak nejnovější evropskou zemí, která k tomuto kroku přistupuje. Již dříve podobný zákon začal platit ve Francii, Německu, Belgii, Rakousku nebo Dánsku.
Muslimové a lidskoprávní skupiny se k novému zákonu formálně nazvanému „částečný zákaz tváře zahalujícího oděvu“ staví negativně a považují ho za porušení náboženské svobody. Řada lidí naopak vnímá zahalování žen burkami a nikáby za islámský symbol útlaku žen. Zákaz se rovněž týká dalších pokrývek tváře jako jsou celoobličejové přilby nebo kukly.
Nizozemské úřady jsou tak nyní povinny ve veřejných prostorách požadovat po lidech odkryté tváře. V opačném případě může být osobě odepřen přístup do veřejných prostor a uložena pokuta ve výši 150 euro (zhruba 3800 korun).
Islámská politická strana z Rotterdamu se nechala slyšet, že zaplatí pokutu ve výši 150 eur za každého, kdo bude za porušení tohoto zákona pokutován. Zatím však není jasné, jak usilovně bude zákaz vymáhán.
První zemí, která v určité formě k zákazu zahalování tváře přistoupila, byla před téměř deseti lety Francie. Nicméně výbor OSN v minulém roce shledal, že tyto právní předpisy porušují lidská práva, uvedl server Deutsche Welle.
Od té doby Francii v tomto kroku následovalo několik zemí. V Dánsku i přes silný odpor platí zákon již rok. Začátkem roku zase přijalo zákon, jehož cílem je zákaz muslimských šátků na základních školách, Rakousko. Šlo o doplnění zákona z roku 2017 zakazujícího celoobličejové pokrývky.
Obdobný zákon zakazující burky implementoval i německý stát Hesensko pro státní službu. Před půl rokem pak zakázala kielská univerzita na severu Německa zahalování obličeje a odůvodnila to tím, že pro otevřenou komunikaci je třeba i výrazů a gest obličeje.