V pravěku trval den 23,5 hodiny, rok asi 372 dní a oceány byly teplejší, zjistili vědci

Podle nové studie se Země v pravěku otáčela rychleji, díky čemuž trval dříve den okolo 23 a půl hodiny a rok asi 372 dní. Vědci k tomuto zjištění dospěli na základě překvapujícího zdroje: prastaré mušličky datované do pozdního křídového období před sedmdesáti miliony let. O studii informoval server CNN.
Ilustrační foto: ptakoještěr
Ilustrační foto: ptakoještěr
Pixabay

reklama

Fosilizovaná živočišná schránka je mušlí patřící mezi takzvané rudisty, kteří spadají mezi mlže a měkkýše. Schránka, která rychle rostla, zaznamenávala život v denních prstencích, jež jsou na její fosilii viditelné.

V historii geologie ojedinělý zdroj

Pomocí laserového vzorkování vědci dokázali oddělit jednotlivé plátky schránky, což jim umožnilo získat přesný počet prstenů, které jim pomohly určit počet dnů v roce a následně také odhadnout přibližnou délku jednoho dne před desítkami milionů let.

„Máme okolo čtyř až pěti datových bodů denně, což je v geologické historii něco, co téměř nikdy nezískáte. Můžeme se v zásadě podívat na den před sedmdesáti miliony let. To je docela úžasné,“ uvedl Niels de Winter, hlavní autor studie a analytický geochemik z bruselské univerzity.

Ilustrační foto

K Zemi se blíží až čtyřkilometrový kolos. Má ji minout koncem dubna

Oceány byly dříve výrazně teplejší

Dlouhou dobu se učíme, že den na Zemi trvá čtyřiadvacet hodin a jeho délka zůstává stejná, protože se nemění dráha Země obíhající okolo Slunce. Nicméně počet dní v roce Země se postupně snížil, jak se v průběhu milionů let prodloužily dny. Stát se tak mělo díky gravitaci Měsíce, která zpomaluje rotaci Země.

Prastará živočišná schránka rovněž obsahovala informace o životním prostředí, v němž se vyskytovala. Vědci odhalili, že oceány během pozdní křídy před 70 miliony let byly mnohem teplejší než nyní, když v létě dosahovali až 40 stupňů a v zimě až 30 stupňů Celsia. Podle vědců tyto mušle měly rády tehdejší vyšší teploty oceánů. Konkrétně tato studované mušle měla žít po více než devět let v mělkém tropickém moři, které se mělo nacházet na dnešním vyprahlém území Ománu.

Co byli pravěcí rudisti?

Vymřelí mořští měkkýši rudisti, kteří byli příslušníky nadčeledi Hippuritacea (z lat. rudis – drsný, hrubý), opustili obvyklou podobu mlžů a vytvářeli roztodivné kónické, soudkovité, vývrtkovité, obloukovité či hvězdicovité spodní lastury zakryté čepičkou z horní lastury, kterou přidržoval systém zubů. Některé druhy byly malé a křehké, jiné naopak masivní, jako třeba více než dvoumetrový Titanosarcolites z Karibiku, napsal před lety o rudistech v časopise Vesmír Stanislav Mihulka.

reklama

reklama