V procesu vraždy novináře Kuciaka se rozhodovalo, zda vrah dostane 25 let, nebo doživotí. Vše dopadlo jinak

Dnes skončily závěrečné řeči v procesu s Miroslavem Marčekem obviněným z vraždy novináře Jána Kuciaka, jeho snoubenky Martiny Kušnírové a podnikatele Petra Molnára. Soud uložil Marčekovi 23 let vězení.
Miroslav Marček, vrah Kuciaka před soudem
Miroslav Marček, vrah Kuciaka před soudem
reprofoto ČTK

reklama

Miroslav Marček na svoji žádost nebyl na jednání přítomný. Již během vyšetřování se přiznal, že zastřelil Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou. Podle své výpovědi vraždu spáchal společně se svým bratrancem Tomášem Szaboem, který vinu popírá, a na objednávku Zoltána Andruska. Ten již byl odsouzen k 15 letům odnětí svobody za zprostředkování vraždy. Marček se rovněž přiznal k vraždě podnikatele Petra Molnára, kterého zavraždil s úmyslem loupeže.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se soud již nezabýval důkazy souvisejícími s určením trestu a náhradou škody, ale konaly se pouze znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie, které jsou nutné při zvažování trestu doživotního vězení. Veškeré jednání se tak zúžilo na to, zda Marček bude odsouzen doživotně, nebo mu může být trest z 25 let také ještě snížen. 

Podle znaleckých posudků zde projednávaných Marček „netrpěl a netrpí duševní poruchou ani chorobou. Mohl rozpoznat pro společnost nebezpečnost svého chování, mohl a byl schopen se ovládat.“ Pro rozsudek, zda doživotí, 25 let, nebo jiný trest mohly být zásadní věty, které pronesl znalec psycholog Robert Mathé o tom, zda po výkonu trestu může Marček opět nabýt respekt k lidskému životu a zdraví. K tomu znalec Mathé poznamenal: „Dokáže mít respekt jen navenek, když proklamuje změnu svého postoje. Rozhodně ale nelze vyloučit podobnou situaci, do které by se mohl dostat a postupovat analogickým způsobem.“

Jozef Kuciak

Bratr zavražděného novináře Jána Kuciaka byl napaden, skončil v nemocnici

Prokurátor Juraj Novocký situaci vidí tak, že „teoreticky je zde naděje, že by při tak vysokém trestu, jako je 25 let, byla možná převýchova.“ K tomu dodal, že nebýt Marčekova přiznání, nebyla by vražda Molnára objasněna. Nakonec řekl: „Z pohledu pozůstalých žádný trest nebude dostatečně vysoký.“

Na to reagoval Roman Kvasnica, právní zástupce Zlatice Kušnírové, který je pro doživotí: „Nepřiznal se, aby pomohl orgánům činným v trestním konání, ale z vypočítavosti. Od znalců máme jednoznačnou odpověď, že v budoucnosti nelze vyloučit opakování podobné situace. Neexistuje naděje na převýchovu i při trestu 25 let.“

V závěrečné řeči soudkyně Ružena Sabová uvedla, že soud vyslyšel volání po uložení doživotního trestu. Podle ní soud musel také zvážit všechny přitěžující i polehčující okolnosti. Proto vyhodnotila, že k trestu se „postavil čelem a nepřesunoval odpovědnost na jiné. Z výkonu trestu se bude vracet jako 60letý a jeho povaha bude klidnější již jenom s ohledem na vyšší věk. Existuje naděje, že dojde k převýchově.“

Podle Sabové soud tímto „vydal signál, že má smysl se přiznat a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení.“

Soud nakonec Miroslavu Marčekovi vynesl rozsudek trestu odnětí svobody na 23 let a zablokování majetku do výše 260 tisíc euro.

Prokurátor Juraj Novocký se na místě odvolal vůči verdiktu soudu, který poslal vraha novináře Kuciaka a dalších dvou osob do vězení. Žádal pro něj 25 roků. Trest mu připadá příliš nízký.


 



 


 


 


 





 

reklama

reklama