Vánoce tak trochu jinak – jak jeden pták dokáže zkazit Štědrý večer

To jsme se takhle jednou s kamarádkou rozhodly, že Vánoce strávíme na Novém Zélandu. Vyrazíme do hor a přespíme ve stanu. U nás sníh v posledních letech stejně není, tak proč nevyrazit do míst zalitých sluncem a pohodou?

Předvánoční přípravy

Den před Vánocemi jsme nakoupily vše potřebné – karton lahodného novozélandského vína, suroviny na bramborový salát, rybu a něco z čeho bychom mohly „upéci“ cukroví. Především ta poslední část bude složitá, cestujeme totiž v dodávce, kde máme jen plynový vařič. Po troubě ani památky.

Vánoční stromeček jsem koupila dopředu, abychom si navodily i v autě tu správnou vánoční atmosféru a pak už nezbývalo nic jiného než najít to pravé místo na nocleh.

Skončily jsme na parkovišti. Sice to není nic romantického, ale alespoň se nám bude na rovině lépe vařit.

Vaříme, pečeme

Bramborový salát byl hračka, horší to bylo s pečením vanilkových rohlíčků. Drcení ořechů proběhlo bez problému, ale bez trouby se peče prostě špatně. Nakonec z toho vznikly dva rumové raw rohlíky. Hlavně, že je vánoční atmosféra.

Balíme. Co budeme potřebovat?

Ráno jsme pod stromečkem našly kartón vín, a tak jsme naplnily camelbacky, zabalily jídlo, stan, spacák a samozřejmě stromeček a vyrazily směr Cascade Saddle.

Cesta vedla nejprve údolím, kolem průzračné řeky, zelenými loukami, po kterých se líně procházely ovečky a pásly se. Výhledy na okolní vysoké zasněžené vrcholky byly okouzlující. Občasné brody nás provázely celou cestou až k Aspiring hut. Tam jsme došly po 2,5 hodinách a odbočily směr Cascade Saddle. Cesta začala stoupat strmě nahoru.

Nalézáme bivak

Po dvou hodinách nacházíme bivak, jediné místo, kde se dá přespat. Bohužel tu chybí voda, ale jsme rády za kousek roviny. Rozhodly jsme se tu nechat většinu věcí a vyběhnout do sedla nalehko, protože čas jsme měly dobrý.

Ještě jsme ukryly jídlo do igelitových tašek a schovaly ho doprostřed našich batohů, které jsme svázaly k sobě, kdyby se tu náhodou objevilo nějaké zvíře.

To vyběhnutí nám úplně nevyšlo. Cesta připomínala spíše feratu než trek. Šplhaly jsme nahoru 1,5 hodiny. Ale ta námaha za to stála. Celkově jsme nastoupaly 1500 metrů.

Papoušek kea mi kazí Vánoce

Když jsme se dosti unavené vrátily z Cascade Saddle, už zdálky bylo jasné, že je něco v nepořádku. Vlastičky batoh byl na stejném místě, ale můj byl trochu posunut. Když jsme přišly blíž, spatřily jsme obrovskou díru... Co se to tu sakra dělo?

Díra vedla batohem, goretexovými kalhotami, stanem a tričkem. A aby toho nebylo málo, prokousaná byla i karimatka.

Pak jsme opodál spatřily viníka. Takhle velkou keu jsem ještě nikdy neviděla. Kea je papoušek žijící na Jižním ostrově Nového Zélandu a Wikipedie o něm píše:

„Dorůstá průměrně 48 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 kg. Je téměř celý olivově zelený s velkým, úzkým, zakřiveným, hnědo-šedým zobákem. Je všežravý, požírá zejména kořeny, zelené části rostlin, bobule, nektar, hmyz, malé ptáky a savce a mršiny.“

Už o něm ale nepíše, že žere karimatky, stany a kalhoty. Navíc tento měl kila nejméně tři. Byl to vskutku macek. Ještě aby ne, když se živí vším, co najde. O tomto papouškovi je všeobecně známo, že rád ničí cokoli, co vidí. Vytahává z aut těsnění, ničí antény, a navíc je velmi inteligentní – kvůli jídlu dokáže otevřít i zámek na popelnici.

Štědrovečerní večeře je fuč

A pak přišla ta největší tragédie. Kea nám ukradla štědrovečerní večeři! Bramborového salátu, ani rohlíčku se nedotkla, ale ryba ji zaujala. Spíše než k jídlu, využila kousky syrového masa ke hře Schovej rybu po lese, a tak jsme zbytek večera strávily hledáním roztroušené ryby.

Většinu kousků jsme našly. Byly řádně obaleny větvičkami a listím. Voda nám došla už po cestě nahoru a v camelbacku nám zbýval jen litr vína. Přece nebudeme plýtvat víno na mytí ryby, a tak jsme ji jen osmažily. Listí s hlínou nahradilo strouhanku.

Přidaly jsme salát, a zatímco jsem jednou rukou odháněla nenažranou keu, druhou jsem se snažila vychutnávat štědrovečerní večeři. Vlastička se u toho dost nasmála.

Po setmění jsme se přesunuly do stanu a podívaly se na Tři oříšky pro Popelku. A tak kdyby mi papoušek nezpůsobil škodu asi za 20 000 Kč a já nemusela další měsíc spát na zemi bez karimatky, byl by to Štědrý den vskutku nádherný.

Populární filmy na Prima Zoom