Varování před klíšťaty je na stupni nejvyššího rizika: Tyhle návyky vás před nimi ochrání

Poradíme také, jak klíště správně odstranit, když se přeci jen přisaje…
Prevence při ochraně před klíšťaty je zásadní...
Prevence při ochraně před klíšťaty je zásadní...
pixabay.com

reklama

Nenápadný nepřítel, který umí v lidech vyvolat opravdu velké obavy. Není divu. Tento parazit je nejznámějším přenašečem nemocí, jako je lymeská borelióza a klíšťová encefalitida. Boreliózou každoročně onemocní několik tisíc lidí. Na začátku tohoto onemocnění je spolu s únavou či bolestmi kloubů typický flek na kůži připomínající terč (nicméně ne vždy se objeví). Příznaky se navíc mohou projevit za několik dnů, ale také až za několik měsíců. Na encefalitidu, která se obvykle projevuje ve dvou fázích, také velmi podobných chřipce (horečka, únava, nevolnost), přičemž ta druhá nemocného doslova paralyzuje (přidá se ještě světloplachost i třes svalů), se pak pravidelně během sezóny léčí několik stovek pacientů.

Klíště je tedy strašák letního období, ale není třeba se ho zase tolik obávat, pokud víte, jak se před ním chránit. Prevence je totiž velice snadná a pravděpodobnost přenosu některé z uvedených nemoci není při včasném a správném odstranění přisátého klíštěte ani příliš vysoká.

Kde klíště (ne)potkáte?

Kde se s klíšťaty můžete nejčastěji potkat? „Rizikovými místy zvýšeného výskytu klíšťat jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací, včetně okrajů cest. Dále různé strže a prohlubně v terénu zarostlé vegetací a břehy vodních toků a ploch,“ upozorňuje RNDr. Milan Daniel na webu Státního zdravotního ústavu. S výskytem klíšťat je podle něj třeba počítat i ve větších parkových komplexech a zahradách. Mnohem méně klíšťat se podle Českého hydrometeorologického ústavu nachází v jehličnatých lesích a v kamenitém prostředí s minimem porostu. „Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa,“ upozorňuje ústav, který na svém webu během sezóny pravidelně předpovídá aktivitu klíštěte pro celé území republiky. V těchto dnech je na devátém z deseti stupňů – tedy platí nejvyšší riziko.

Při venkovních aktivitách je tak vhodné dodržovat několik základních návyků, které vám pomohou se před klíšťaty ochránit.

V listnatých lesích se klíšťatům daří...
Autor: pixabay.com V listnatých lesích se klíšťatům daří...

1. Kam raději nechodit

Během nejvyšší aktivity klíšťat byste podle odborníků neměli vstupovat volně do listnatých a smíšených lesů. Raději se při procházkách v těchto místech držte pouze zpevněných cest. Při plánování výletů můžete nahlédnout i do interaktivní mapy Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty UK, která zobrazuje prostorové rozmístění velikosti rizika onemocnění klíšťovou encefalitidou. Klíšťata také ráda sedí ve vysoké trávě nebo v keřích. Je tak vhodné se těmto místům vyhnout a ideálně ani nelehat v rizikových oblastech na zem.

2. Co si obléci

Ať už se vám podaří rizikovým místům vyhnout nebo ne, při procházkách a venkovních aktivitách v přírodě vám v rámci ochrany před klíšťaty může pomoci i vhodné oblečení. „V rámci prevence tohoto onemocnění se doporučuje oblékat si do lesa dlouhé nohavice i dlouhé rukávy nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště snáze odhalit,“ upozorňuje na webu pražské hygienické stanice její ředitel Jan Jarolímek. Triko je pak vhodné zastrčit do kalhot a nohavice do ponožek. Při chůzi se občas prohlédněte, zda náhodou klíště po nohavicích neleze. Pokud ano, odstraňte ho.

Klíšťata mohou mít různé zbarvení...
Autor: pixabay.com Klíšťata mohou mít různé zbarvení...

3. Co klíšťata odpuzuje

Neměli byste zapomínat ani na vhodný repelent, který by měl (nejen) klíšťata odpuzovat. Vhodné je aplikovat ho jak na oblečení a boty, tak na kůži. Na pokožku ale volte přípravek, který je šetrnější.

4. Zahrada u domu

I na vlastní zahradě byste měli počítat s výskytem klíšťat. Nicméně riziko lze snížit na minimum. dTest na svém webu uvádí několik rad převzatých od americké spotřebitelské organizace, jak se o okolí domu starat. Trávník byste měli pravidelně sekat a porost udržovat nízký, vysoký by měl být maximálně 10 centimetrů. Posekanou trávu a spadané listí také nenechávejte na místě. Raději je kompostujte. Nesklidíte-li vše ze zahrady, vytvoříte pro klíšťata velmi lákavé prostředí. Na zahradě byste měli používat suchou mulčovací kůru nebo dřevěné piliny místo vlhké drcené varianty. Z tohoto materiálu je vhodné udělat metr široký pruh kolem zahrady, přes který se do ní klíšťata z okolí nedostanou.

Nasáté klíště může svou velikostí překvapit...
Autor: pixabay.com Nasáté klíště může svou velikostí překvapit...

5. Po příchodu domů

I přes všechna opatření se může stát, že se klíště přisaje. Není na místě propadat panice. „Pokud je klíště odhaleno a vyjmuto včas, značně se snižuje riziko přenosu infekce. Je proto důležité po návštěvě míst s možným výskytem klíšťat pravidelně prohlížet sebe, své děti i své mazlíčky,“ doporučuje ministerstvo zdravotnictví ve svých vzdělávacích materiálech. „Klíště po těle leze až několik desítek minut než si najde vhodné místo k přisátí,“ doplňuje RNDr. Jarolímek. Kontrolu je vhodné provést večer po příchodu z venku, ale případně ještě i následující ráno.

Podle doporučení ministerstva zdravotnictví byste měli zvýšenou pozornost věnovat zejména podpaží, tříslům, nohám, pupku, krku a hlavě. U dětí se klíšťata často vyskytují ve vlasech. „Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Prohlídka proto musí být pečlivá. Doporučuje se použití zrcátka na místech přímo nedosažitelných zrakem. Je třeba mít na paměti, že člověka mohou napadnout (a infikovat) i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká,“ upozorňuje ještě Milan Daniel. Při hledání miniaturních parazitů vám tak může pomoci i lupa.

6. Jak klíště správně odstranit?

Kousnutí klíštětem obvykle vypadá jako tmavá opuchlina s malým stroupkem, který není možné smést, a obvykle nebolí. „Klíště byste vždy měli vyjmout co nejdříve, abyste minimalizovali riziko přenosu bakterií nebo virů. Je důležité vyjmout celé klíště tak, abyste v ráně nenechali utrženou hlavičku,“ upozorňuje ministerstvo. Jak pak podle něj postupovat?

  1. Na vyjmutí klíštěte použijte ideálně pinzetu, případně kleštičky s jemnou špičkou (nebo také lze pořídit speciální kartičku).
  2. Klíště je třeba uchopit co nejblíže pokožce, vyjímat jemným tahem směrem nahoru a snažit se neodtrhnout ústní část klíštěte. (V ráně přesto někdy může zůstat malá část úst klíštěte. To není nijak nebezpečné a po pár dnech to spolu s ránou zmizí.)
  3. Klíště držte stále v pinzetě, zabalte ho do toaletního papíru a spláchněte.
  4. Po vyjmutí místo přisátí vydezinfikujte (například alkoholem nebo jodovou tinkturou) pro prevenci hnisající infekce.
  5. Nakonec si umyjte ruce mýdlem v teplé vodě.

Co pak hlídat?

V místě přisátí může 2 – 3 dny zůstat nevelká červená skvrna nebo otok. To je normální reakce. Pokud ale zhruba v době tří týdnů od přisátí klíštěte při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit lékaře a informovat ho o napadení klíštětem.

Chcete mít jistotu?

Existuje i možnost nechat odstraněné klíště vyšetřit v laboratoři. Test na každou z nemocí stojí kolem jednoho tisíce korun. Klíště byste měli umístit do igelitového pytlíku a pečlivě uzavřít, případně do malé krabičky či uzavíratelné lahvičky. Poté je možné zaslat v bublinkové obálce na adresu některé z laboratoří (kontakty najdete na internetu), které se testováním zabývají. Výsledek vám oznámí do několika dnů.

Ivana Kropáčková

reklama

www.porovnej24.cz

reklama