Včela, vosa a spol. Jaká je rychlá pomoc při jedovatém bodnutí hmyzem

Otok, zarudnutí, svědění, ale i těžká alergická reakce, která může ohrozit život. Bodnutí hmyzem, který má v sobě jed, dokáže zejména citlivým lidem velmi znepříjemnit i několik dnů následujících po blízkém setkání se žihadlem. „Jed hmyzu obsahuje mnoho látek. Nejvíce alergizují enzymy. V našich končinách přichází v úvahu jed včely, vosy, sršně a čmeláka. Agresivně se chovají vosy a sršni, ostatní hmyz sám nenapadá, pouze se brání,“ je uvedeno na webu Bez-alergie.cz. Naštěstí ve valné většině případů dojde po bodnutí pouze k lokální reakci, která je spíš otravná než nebezpečná, i když může někdy vypadat i trochu dramaticky.

Žihadlo vosy bolí víc, včelí má horší reakce

Včely jsou pilné a velmi důležité. Jsme rádi, když poletují na zahradě, vidíme, jak opylují květy, těšíme se na med. Nenapadne nás je zabíjet, jednoduše i proto, že stejně jako čmeláci nemají důvod na nás bezdůvodně útočit. Jejich počet ale ubývá, podle odborníků zejména kvůli včelímu moru a postřikům. A bodnutí má kromě nepříjemných reakcí pro člověka ještě další negativní dopad – včelu usmrtí. To naopak u vosy, sršně ani čmeláka nehrozí – ti mohou bodnout i opakovaně a odletět. Alergickou reakci v našich podmínkách nejčastěji vyvolávají včely nebo vosy. Bodnutí čmelákem je velmi vzácné.

Jed včely je také jiný než jed vos. Podle lékařů většinou ten, kdo je alergický na včelí bodnutí, nemá problém po žihadle od ostatního hmyzu, a naopak. Bodnutí vosou či sršněm sice obvykle víc bolí, žihadlo včely ale na druhou stranu vyvolává horší reakce. Třeba i bodnutí sršněm je zhruba desetkrát méně toxické než žihadlo včely. „Otok totiž nevzniká pouze směrem ven, ale i dovnitř, což je nebezpečné například v okolí tepen a žil na krku. Pacienta tehdy ohrožuje zadušení,“ uvedla dermatoložka Zuzana Vykutilová pro Prima ŽENY. Velmi často nicméně dochází ke vpichu na noze při brouzdání travou a jetelem bosky, nebo i v sandálech, což je ta lepší varianta.

Alergie nebo běžná reakce?

Nejčastější reakcí na štípnutí je podle lékařky a expertky na včelařství Jany Hajduškové zarudnutí, otok a později svědění kolem vpichu, které má různě velký rozsah – až do velikosti plochy, kterou pokryjí dvě mužské dlaně. Tyto kožní projevy obvykle do tří dnů zmizí a není třeba panikařit. K mírné lokální reakci dochází asi v 97 - 99 procentech případů. „Záleží na momentální kondici, hmotnosti a zdravotnímu stavu člověka, jak se s jedem vypořádá. V literatuře je psáno, že zdravý dospělý člověk snese bez poškození zdraví až dvě stě včelích žihadel najednou. Proto jedno nebo několik málo žihadel zdravého člověka neohrozí,“ tvrdí lékařka MUDr. Hajdušková v odborném textu Alergie a včely.

Ovšem u alergických jedinců zase může i po jediném žihadle dojít k prudké reakci organizmu, která se projevuje například zrudnutím v obličeji a na krku, stavem úzkosti a strachu, mdlobou, rychlým a slabým pulsem, poklesem krevního tlaku, zvracením, průjmem, bolestmi břicha, sípotem a chrapotem, ztížením dýchání, svěděním velké plochy kůže, otoky či výsevem kopřivky. Může dojít až k anafylaktickému šoku. „V případě, že pacientovi není poskytnuta lékařská pomoc včas, hrozí dokonce úmrtí,“ varuje MUDr. Vykutilová. Podobné projevy ale může alergikům způsobit i bodnutí ostatních hmyzích druhů. To, že může přijít komplikace, mohou více čekat lidé, kteří už trpí na jiné druhy alergií, jsou atopičtí nebo mají kardiovaskulární či dýchací potíže.

Co je vhodné udělat, když vy nebo děti dostanete (poprvé) žihadlo, abyste předešli případným komplikacím? V zásadě je základní pomoc stejná u všech typů bodnutí.

Obecná první pomoc při hmyzím bodnutí

• Pokud v ráně zůstane žihadlo, nejdůležitější je okamžitě a opatrně ho vyndat. V případě včely nesmíte ale zmáčknout jedový váček, dostalo by se do těla ještě více jedu. Žihadlo je vhodné „podebrat“, například nehtem, platební kartou či tupou stranou nože.
• Podle řady odborných názorů stačí na ránu bez žihadla přiložit jen ledový obklad.
• Můžete ale ještě předtím místo vpichu buď vydezinfikovat (jódový přípravek, alkohol, ...) nebo lze pupínek potřít přípravkem na hmyzí štípnutí, který lze volně koupit v lékárně. Z domácí lékárny vám s neutralizací jedu může pomoci mýdlová voda nebo kašička z jedlé sody (v případě včely) nebo ocet, citron či cibule (vosí bodnutí).
• Poté by měl být postižený člověk nějakou dobu v klidu a vyhýbat se přímému slunci.
• Je důležité si ránu během hojení neškrábat (svědění ale bývá dost nepříjemné), abyste předešli lokálnímu zanícení. Může pomoci občasné potírání dezinfekcí nebo protisvědivým gelem. Dětem preventivně ostříhejte nehty.
• Větší opatrnost je třeba při bodnutí v oblasti očí, úst (jazyka) a krku. I menší otok, který patří k běžné reakci, by mohl způsobit například dýchací problémy. Je proto na místě v tomto případě vyhledat i lékaře a máte-li, podejte co nejdříve antihistaminikum (volně prodejná jsou například Zyrtec, Zodac, Xyzal, Analergin, Fenistil).

Nevíte, jestli jste alergičtí na hmyzí bodnutí?

Může se stát, že vás konkrétní hmyz bodne poprvé nebo po dlouhé době a nevíte, co to s vámi může udělat.

• Jako první krok opět vyndejte případné žihadlo, místo chlaďte a máte-li možnost, použijte na ranku přírodní dezinfekční prostředky či preparáty z lékárny.
• Případná těžká alergická reakce by měla přijít do několika desítek minut, nejčastěji se ale podle lékařky Jany Hajduškové projeví už do 5 - 6 minut. Vyčkejte tedy, jak bude tělo reagovat a mezitím se raději ještě dostaňte do blízkosti ostatních lidí nebo kontaktujte blízké na telefonu, pokud vás hmyz bodne o samotě.
• Pokud se projeví příznaky dále od místa bodnutí, dušnost, zvracení, kopřivka, malátnost a podobně (viz výše), je třeba vyhledat/zavolat bezodkladně lékařskou pomoc.
• Mezitím je vhodné sehnat antihistaminika (resp. někdo z vašeho doprovodu), pokud je nenosíte preventivně u sebe (lékárna, sousedé, ostatní turisté apod.).
• Ideálně se položte na bok, abyste se v případě mdlob nezranili.
• Ránu ideálně stále chlaďte a vyčkejte na lékařskou pomoc.

Jste alergičtí na hmyzí bodnutí?

Pokud víte, že jste na hmyzí bodnutí alergičtí a hrozí těžší reakce (která může být ještě horší než ta předchozí), pravděpodobně jste již poučeni lékařem, jak správně postupovat. Každý pacient s alergickou reakcí by měl být totiž vyšetřen alergologem a případně léčen.

• Místo vpichu ledujte. (Občasná doporučení, že je nad místo bodnutí dobré přiložit i škrtidlo k omezení proudění krve, by prý mohlo být ve výsledku kontraproduktivní. "Po konzultaci s dalšími lékaři zastáváme názor, že se končetina po bodnutí hmyzem opravdu nemá zaškrcovat. Než se zaškrcovadlo použije, bude jed již stejně v krevním oběhu a zaškrcením tak zbytečně poškozujeme zbytek končetiny," říká Zuzana Kučerová z organizace PrPom, která pořádá kurzy první pomoci.) 
• Co nejdříve si vezměte antihistaminikum. Měli byste s sebou nosit pohotovostní balíček (antihystaminika, kortikoidy) i s připravenou dávkou adrenalinu v injekčním peru. Pokud ho nemáte, volejte záchrannou službu.
• Pro všechny případy je vhodné s sebou nosit i kartičku (průkaz alergika) s instrukcemi pro případný doprovod či kolemjdoucí, pokud nebudete schopni si pomoci sami.

Prevence – Jak zamezit setkání s bodavým hmyzem

Stoprocentní ochrana před bodnutím asi neexistuje, přesto lze pravděpodobnost velmi snížit. Tady přehled doporučení odborníků:

• Nepijte a nejezte při venkovním stravování sladké nápoje a ovoce.
• Nenoste raději barevné oblečení s květinovým vzorem.
• Nedoporučuje se běhání naboso po louce či zahradě, zejména roste-li na ní jetel či jiné kvetoucí rostliny.
• Nepoužívejte při vycházce do přírody parfémy, aromatická tělová mléka či mýdla, laky a tužidla na vlasy s vůněmi či deodoranty.
• V přítomnosti bodavého hmyzu se vyvarujte prudkých pohybů.
• V přírodě se vyhněte rizikovým místům, jako jsou pařezy či staré kmeny.
• Doma nainstalujte sítě do oken.

Ivana Kropáčková

Využitý zdroj: http://www.buchlovice.cz/vcely/dokumenty/alergie.pdf