Včely slaví svátek. Nejlepší med mají ty pražské

Medem oslazené jídlo bylo chutnější, a tak hospodář, ve snaze zajistit rodině jeho pravidelný přísun, začal u svého příbytku chovat včely. Včelí úly rozeseté u polí a lesů ale už zdaleka nejsou doménou venkova. Včely jsou citlivé na působení škodlivých látek, pesticidů, virových infekcí nebo klimatických změn. Podle odborníků překvapivě právě včelaření ve městech mnohé z těchto jevů vylučuje. Včelám nehrozí nebezpečí otravy chemickými hnojivy. Chemicky ošetřenou žlutou řepku na Václavském náměstí nenajdeme. Zatím.

Česko patří ve včelařství mezi celosvětovou špičku. Včelařů je v zemi přes 50 tisíc. Nejlepší český med pochází už několik let z hlavního města. Kromě pražského magistrátu mají své úly i zařízení a instituce, kde byste je možná nečekali. Například: Národní divadlo. První česká scéna se připojila k šířícímu se fenoménu chovu včel ve městech. Svoje úly umístila do skladu dekorací v Praze u Apolináře, blízko se totiž nachází botanická zahrada s dostatkem květů k opylování. A domov mají i na střeše historické budovy na nábřeží Vltavy, přes řeku je Petřín.

VIDEO: Včely z Národního divadla mají domov v zahradách u Apolináře

Svůj včelín má i Pražský hrad. Vybudováním včelína v jedné z palácových zahrad pověřil prezident Tomáš Garrigue Masaryk hradního architekta Josipa Plečnika.Ten pak spolu s Masarykem vybral neobvyklý typ včelích úlů, který prezidenta zaujal na dovolené na Slovensku v obci Trnávka. "Na Hrad tehdy pozvali slovenské tesaře, kteří včelín někdy na přelomu 20. a 30. let postavili,“ potvrdil mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek. Med se tady stáčí třikrát do roka, část se prodá a část se dostane i na prezidentský stůl.

Letiště Václava Havla má také své úly. V současné době má Letiště Praha šest včelstev, která v letních měsících dohromady čítají zhruba 350 tisíc včel. Z jejich produkce bylo letos získáno bezmála 80 kg medu. Výroba medu ale není to, co včely na letišti zajišťují především. „Díky včelám, které během své cesty za potravou obletí okruh několika kilometrů a získají tak vzorky z okolního prostředí, můžeme chemickým rozborem nasbíraného medu a zejména plástvového pylu získat údaje o případné přítomnosti nejrůznějších látek v životním prostředí v okolí letiště,“ vysvětluje princip biomonitoringu pomocí včel Soňa Hykyšová, ředitelka Ochrany životního prostřední Letiště Praha.

Stočený med a vzorky plástvového pylu jsou zasílány na rozbor do akreditované laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a do Výzkumného ústavu včelařského, s.r.o. na posouzení kvality dle normy Český med č. ČSV 1/1999. Chov včel byl na Letišti Václava Havla Praha zahájen v listopadu 2011 jako jeden ze způsobů monitoringu kvality ovzduší. Praha se připojila k evropským letištím, která už biomonitoring využívala dříve, jako jsou letiště v Mnichově, Hamburku, Drážďanech či Paříži. V konkurenci 352 medů v soutěži Český med letiště pravidelně získává zlaté medaile.

Včelí chovy ve světových velkoměstech se stávají módou. V Paříži nebo Londýně včelaři provozují úly na střechách domů. Úly se objevily i na newyorském Manhattanu, na střeše hotelu Waldorf Astoria na Park Avenue, jednoho z nejslavnějších luxusních hotelů světa, známého i z mnoha filmů.