Podle nejnovějšího průzkumu „Religion Monitor“ zveřejněného tento týden vnímá každý druhý Němec islám jako hrozbu. Podezřívavější jsou lidé ve východním Německu, kde by si necelá třetina nepřála muslima za souseda. O novém průzkumu Bertelsmannovy nadace, který je uskutečňován dvakrát ročně, informoval server Daily Mail.
Na druhou stranu zastavit imigraci chtělo podle průzkumu pouze 13 procent respondentů, podotkla expertka na náboženství pracující v nadaci Yasemin El-Menouarová. „Rozšířená skepse vůči islámu nutně neznamená islámofobii.“
Islám vnímán spíše jako politická ideologie než náboženství
„Mnoho lidí evidentně v současné době vnímá islám méně jako náboženství, ale především jako politickou ideologii, a proto ho vyjímá z náboženské tolerance,“ dodala.
V Německu žije zhruba pět milionů muslimů, z toho jeden a půl milionu v západním státě Severní Porýní-Vestfálsko. Negativnější postoje vůči islámu mají přitom občané z východní části Německa, kde žije muslimů méně než v části západní.
Přibližně 57 procent východních Němců vidí islám jako hrozbu, zatímco co se týká západních Němců, jde o zhruba 50 procent. Z toho 30 procent obyvatel východního Německa uvedlo, že by nechtěli muslima za souseda, oproti 16 procentům respondentů z Německa západního.
Postoje Němců vůči islámu se v čase příliš nemění
Ačkoliv autoři studie vyjadřují nad svými zjištěními jisté znepokojení, postoje vůči muslimům se na základě srovnání s minulými průzkumy v průběhu času výrazně nezhoršují.
Například zpráva „Religion Monitor“ z dubna 2013 uváděla, že islám jako hrozbu vidí jednapadesát procent respondentů z Německa. Pozitivní pohled na toto náboženství měla pouze třetina odpovídajících. V kontrastu s tím měla většina příznivý postoj ke křesťanství, judaismu, hinduismu nebo budhismu.
Postoje Němců k demokracii
V rámci průzkumu se tazatelé také ptali na postoj Němců k demokracii, přičemž zjistili, že ji třicet let po pádu berlínské zdi a sedm desetiletí od zavedení ústavy v západním Německu upřednostňuje devětaosmdesát procent respondentů. Podle průzkumu demokracii favorizuje 93 procent křesťanů, 91 procent muslimů a 83 procent lidí bez náboženského vyznání.
Náboženský sociolog a autor studie Gert Pickel z toho vyvozuje, že „členové jakéhokoliv náboženství mohou být dobrými demokraty“.