Více než polovina Němců považuje islám za hrozbu. Ostražitější jsou lidé z východní části země

Podle nejnovějšího průzkumu „Religion Monitor“ zveřejněného tento týden vnímá každý druhý Němec islám jako hrozbu. Podezřívavější jsou lidé ve východním Německu, kde by si necelá třetina nepřála muslima za souseda. O novém průzkumu Bertelsmannovy nadace, který je uskutečňován dvakrát ročně, informoval server Daily Mail.
Muslimská konference Jalsa Salana 2019 v německém Karlsruhe
Muslimská konference Jalsa Salana 2019 v německém Karlsruhe
@pressahmadiyya / Twitter
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Na druhou stranu zastavit imigraci chtělo podle průzkumu pouze 13 procent respondentů, podotkla expertka na náboženství pracující v nadaci Yasemin El-Menouarová. „Rozšířená skepse vůči islámu nutně neznamená islámofobii.“

Islám vnímán spíše jako politická ideologie než náboženství

„Mnoho lidí evidentně v současné době vnímá islám méně jako náboženství, ale především jako politickou ideologii, a proto ho vyjímá z náboženské tolerance,“ dodala.

V Německu žije zhruba pět milionů muslimů, z toho jeden a půl milionu v západním státě Severní Porýní-Vestfálsko. Negativnější postoje vůči islámu mají přitom občané z východní části Německa, kde žije muslimů méně než v části západní.

Přibližně 57 procent východních Němců vidí islám jako hrozbu, zatímco co se týká západních Němců, jde o zhruba 50 procent. Z toho 30 procent obyvatel východního Německa uvedlo, že by nechtěli muslima za souseda, oproti 16 procentům respondentů z Německa západního.

Uprchlík dostal v Německu doživotí za znásilnění a vraždu čtrnáctileté dívky    ZDROJ: AP
Uprchlík dostal v Německu doživotí za znásilnění a vraždu čtrnáctileté dívky ZDROJ: AP

Postoje Němců vůči islámu se v čase příliš nemění

Ačkoliv autoři studie vyjadřují nad svými zjištěními jisté znepokojení, postoje vůči muslimům se na základě srovnání s minulými průzkumy v průběhu času výrazně nezhoršují.

Například zpráva „Religion Monitor“ z dubna 2013 uváděla, že islám jako hrozbu vidí jednapadesát procent respondentů z Německa. Pozitivní pohled na toto náboženství měla pouze třetina odpovídajících. V kontrastu s tím měla většina příznivý postoj ke křesťanství, judaismu, hinduismu nebo budhismu.

Postoje Němců k demokracii

V rámci průzkumu se tazatelé také ptali na postoj Němců k demokracii, přičemž zjistili, že ji třicet let po pádu berlínské zdi a sedm desetiletí od zavedení ústavy v západním Německu upřednostňuje devětaosmdesát procent respondentů. Podle průzkumu demokracii favorizuje 93 procent křesťanů, 91 procent muslimů a 83 procent lidí bez náboženského vyznání.

Náboženský sociolog a autor studie Gert Pickel z toho vyvozuje, že „členové jakéhokoliv náboženství mohou být dobrými demokraty“.

Reklama
Reklama