DVACET TISÍC LIDÍ V ČESKU DNES OSLAVILO VÁNOCE
Pravoslavní věřící po celém světě oslavovali Vánoce až v úterý. V Česku se k pravoslaví hlásí přes dvacet tisíc lidí. Zamířili do chrámů, kostelů, ale i do klubu, který slouží jako improvizovaný chrám. V Evropě je celkem 13 pravoslavných církví. V každé zemi ale mají jiné tradice.
Do pražského Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice se pravoslavní věřící ani nevešli a bohoslužbu poslouchali zvenčí. Desítky lidí se sešly také v kostele svatých Cyrila a Metoděje na pražském Karlově náměstí. Další věřící dorazili také do bulharského klubu v Ostravě, který slouží jako improvizovaný chrám. Ve středu se tady sešlo celkem třináct národností. Liturgii tady kněz sloužil ve staroslověnštině.
Věřící v Jezdovicích u Třeště si k letošním Vánocům nadělili velký dárek. Chrám nově zdobí unikátní ikonografické tradiční řecké malby, jedinečné v České republice. Vyzdobili jej přímo Řekové, pravoslavní ikonopisci. Věřící jim zaplatili cestu i ubytování. „Dneska se narodil Ježíš podle pravoslavného kalendáře, takže se jde do kostela, a dneska taky jíme,“ řekl televizi Prima asi dvanáctiletý David, původem Ukrajinec. Právě na Ukrajině je na tradiční vánoční tabuli hned dvanáct pokrmů. Hlavním jídlem je kuťa. „To je vařená pšenice a k tomu se dávají oříšky, med, nebo mák,“ popsala televizi Prima jedna z věřících. A reportér Tomáš Polák měl příležitost sladkou kaši ochutnat. „Je opravdu velmi chutná, hodně sladká, je tam výrazná chuť toho máku, takže Čechům možná připomene chuť makových škubánků,“ popsal.
Vedle kuti nesmí chybět tradiční holubce, neboli rýže obalená zelným listem, nebo vareniky, což jsou taštičky plněné zelím. Před touto nadílkou by ale měli pravoslavní držet čtyřicetidenní půst. „Občas jsem ho dodržoval,“ řekl jeden z oslovených Ukrajinců. Jiná žena se ale přiznala, že oproti své mamince se musí polepšit: „V tomhle máme velké mínus, ale už žijeme v Česku dlouho, a tak už slavíme spíše ty české Vánoce,“ prozradila žena.
Třeba v Řecku zase nemají pravoslavní vůbec vánoční stromeček. „Řekové mají loď nazdobenou, protože loď je symbolem církve, takže to je velký rozdíl,“ řekl TV Prima otec Jeremiáš Cvak z chrámu svatého Jana Šanghajského z Jezdovic u Třeště. V Srbsku sice strom mají, ale není to jehličnan. „Jiný stromeček máme, není zelený jako ten váš, ale je suchý. Je to dub,“ uvedla Srbka žijící dlouhodobě v Česku. Právě v Srbsku na Štědrý večer dávají větvičku z dubu do kamen, a pokud slyší praskání, znamená to, že budou mít další rok štěstí.
V Bulharsku je zase zvykem koledovat, podobně jako v Česku na Velikonoce. Muži každému domu, kde koledují, požehnají. Právě Velikonoce jsou stejně jako pro katolíky i u pravoslavných ještě důležitějším svátkem než Vánoce. Pravoslavné Vánoce slaví lidé hlavně v Rusku a na Balkáně.
