Vltava odkryla zatopené stavby
V Orlické přehradě je nejméně vody za poslední čtyři roky. Povodí Vltavy upustilo nádrž o šest a půl metru kvůli stavbě nového lodního výtahu. Nízká hladina tak teď nabízí jedinečnou podívanou. Objevují se totiž zbytky zatopených domů, celé jezy i pozůstatky elektrárny z první republiky. K Vltavě míří lidé s fotoaparáty i pamětníci, kteří chtějí zavzpomínat.
Když se v roce 1960 začala napouštět Orlická přehrada, hladina Vltavy stoupla natolik, že zatopila několik vesnic. Lidé ze zatopených míst dostali náhradní byty v tzv. „zátopových bytovkách“. Někteří si však nechali vyplatit jako odškodnění peníze a odstěhovali se úplně jinam.
Mezi zatopenými vesnicemi byla i tehdejší osada v Podolsku, kde se svou rodinou vyrůstal i Pavel Smrt. Dům jeho rodiny na pravém břehu řeky skončil pod vodou a právě pozůstatky jejich domu se teď dostaly na povrch. Na místě nás domem provedl. Ukázal nám například zachované schody, které do domu vedly, sklep, nebo kuchyň, která je ale z poloviny stále zatopená.
Jen kousek po proudu za lodním výtahem se objevil i zbytek bývalé hospody u Charyparů. Rodina ji provozovala asi po 3 generace celých 124 let. Kromě lokálu býval součástí i velký sál a dvůr se stájemi, kde chovali nejrůznější dobytek.
Na levém břehu voda odkryla další domy. U jednoho z nich nám pan Pavel vypravoval o rodině, která v něm žila. „To byl statek Prošků. Odsud k nám přes řeku létal páv. U nich jsem tenkrát poprvé viděl cepovat obilí,“ vzpomínal s úsměvem na své mládí.
K vidění je také můstek se zbytky asfaltové cesty, která vedla k bývalému řetězovému mostu. Ten vznikl v polovině 19. století na obchodní cestě a sloužil pro běžnou dopravu především koňskými potahy. Přes řeku Vltavu spojoval jihočeská města Písek a Tábor a vydržel tady více než 100 let.
„Vedle této staré konstrukce ale vyrostl současný takzvaný Podolský most. Úplně nová konstrukce, která v podstatě už v té době, kdy byla stavěna, řetězový most v zásadě nahrazovala. V první polovině 20. století nebyla konstrukce toho mostu stavěna na takovou zátěž, kterou znamenala tehdy rozvíjející se nákladní doprava,“ řekl Pavel Hájek z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Řetězový most byl jednou ze staveb, které se před vodou zachránily. „V okamžiku, kdy se začala napouštět Orlická přehrada, se ukázalo, že vzdutí hladiny Vltavy by jej v zásadě pohltilo, takže by ten most zanikl. Hodnota mostu ale byla zřejmá vlastně vždycky a už na tom počátku 60. let si naštěstí mocní tehdejšího světa uvědomili, že v tomto mostu je nenahraditelná hodnota. Rozhodlo se, že bude rozebrán a posléze přestěhován na jiné místo, aby sloučil svému účelu i nadále,“ dodal Pavel Hájek. Vedle Podolského mostu tehdy stál ještě 10 let. Po tu dobu se pro něj hledal druhý domov. Nakonec zvítězil městys Stádlec a přemostil tak údolí řeky Lužnice.
Pod Kořenskem, necelých 15 kilometrů proti proudu, voda odhalila i pozůstatky Novomlýnské elektrárny protivínského pivovaru. Tu nechal v roce 1929 postavit kníže Schwarzenberg z Hluboké. Samotná budova byla zbořena, ale jez, propust a náhon se zachovaly dodnes.
Po celé délce Vltavy byly vybudovány jako opevnění betonové bunkry. Některé z nich Němci vyházeli do vzduchu, jiné zatopila voda. Jeden z nich lze nyní navštívit u Hladné. „Slyšel jsem o tom, tak jsme se s manželkou jen ze zvědavosti přijeli z Orlíku podívat. Je to opravdu moc zajímavé,“ líčil jeden z návštěvníků bunkru.
Vltava tak letos prodloužila turistickou sezónu. Nízká hladina má podle Povodí Vltavy vydržet až do jara. Upustit nádrž ale znovu plánují na podzim příštího roku, a to až do dubna 2022, než se dokončí modernizace lodního výtahu na Orlické přehradě.
