Pohřeb Mubaraka (Zdroj: AP)
V mešitě na východním předměstí Káhiry se dnes s vojenskými poctami konal pohřeb bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka. Ten zemřel v úterý ve věku 91 let v nemocnici, kde byl předtím operován. Obřadu se zúčastnil také současný prezident Abdal Fattáh Sísí. Rakev pak bude podle egyptské televize dopravena do čtvrti Heliopolis, kde bude Mubarak uložen do země.
Mubaraka svrhla revoluce v roce 2011 po jeho třicetileté vládě. Zda se Sísí pohřbu zúčastní, nebylo jisté. Prezident už v úterý kondoloval Mubarakově manželce a synům, země vyhlásila třídenní smutek.
Mubarak má podle egyptských sdělovacích prostředků právo na vojenský pohřeb na základě zákona z roku 1975, který garantuje vojenské pocty všem velitelům, kteří se zúčastnili války s Izraelem v roce 1973. Mubarak byl v armádě jako velitel letectva a za války v roce 1973 řídil leteckou ofenzívu.
Pohřeb se konal v Tantávího mešitě po poledních modlitbách. Agentura AP napsala, že mešita je pojmenovaná po polním maršálovi Husajnu Tantávím, který stál v čele vojenské rady, jež zemi vládla po Mubarakově svržení až do voleb v roce 2012, kdy Mubaraka vystřídal Muhammad Mursí.
Vedle rakve šli vojáci a Mubarakovi synové Gamál a Alá. Před rozlehlou mešitou se shromáždili Mubarakovi příznivci včetně obyvatel jeho rodné vsi Kafr al-Misilhá, která leží v nilské deltě. Někteří tvrdili, že v současnosti se jim žije hůř než za Mubarakovy vlády. Nejmladší Egypťané ale o Mubarakovi často hovoří jako o posledním faraonovi. Mubarak říkal, že v historických souvislostech bude považován za vlastence, který nezištně sloužil své zemi.
Většina egyptských listů dnes otiskla Mubarakovy fotografie, televize vysílaly výňatky jeho projevů.
Vojenský pilot
Muhammad Husní Mubarak se narodil 4. května 1928 v malé vesnici Kafr al-Misilhá v severním Egyptě. Narodil se chudé rodině, ale navzdory tomu vstoupil na vojenskou akademii, kde v roce 1949 promoval s vyznamenáním. Byl vyznamenán poručíkem. V roce 1959 navštívil mladý důstojník Sovětský svaz, který byl tehdy hlavním dodavatelem zbraní pro Egypt, a získal kvalifikaci pilota bombardéru linie IL-28.
Mubarak také vyvedl zemi z mezinárodní izolace. V roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států, které mu bylo o deset let dříve pozastaveno po podpisu mírové smlouvy s Izraelem. Normalizoval styky s Ruskem a zároveň zachoval dobré vztahy s USA. V době irácké agrese v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Časem se stal důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.
Až do posledního dechu
Husní Mubarak nebyl tak výraznou osobností jako jeho předchůdci Gamál Násir a Anvar as-Sádát, ale byl respektován jako odhodlaný politik i přesto, že neváhal použít represivní aparát k potlačení nesouhlasu. Mubarakovi se podařilo najít rovnováhu mezi mírem s Izraelem a náladou společnosti, což byl velmi obtížný úkol.
Dokázal také, že historičtí nepřátelé mohou existovat ve společnosti vedle sebe a dal tak naději své zemi i Blízkému východu. Jednoho dne Husní Mubarak slíbil, že bude sloužit Egyptu až do posledního dechu. V únoru 2011 řekl: „Žil jsem v této zemi drahé mému srdci, bojoval jsem za ni a bránil jsem její nezávislost a zájmy. V této zemi zemřu.“
iPrima, ČTK
