VIDEO: Provokace v oblacích? Stíhačka NATO se přiblížila k ruskému letadlu!

Ministerstvo obrany Ruska v úterý zveřejnilo video, na kterém je vidět, jak se stíhací letoun vzdušných sil NATO F-18 nad neutrálními vodami Baltského moře přiblížil k letadlu ruského ministra obrany Sergeje Šojgu. Na zpomalených záběrech, které zveřejnila i agentura AP, je vidět, jak blízko letadla u sebe byla.
Stíhačka NATO se přiblížila k ruskému letadlu ZDROJ:AP
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

K incidentu došlo v úterý 13. srpna, když letadlo s ministrem mířilo s doprovodem dvou stíhacích letounů Su-27 Baltského loďstva z Kaliningradu do Moskvy. Nad neutrálními vodami Baltského moře se k letadlu ministra pokusila přiblížit stíhačka F-18 pod vedením NATO. Piloti doprovodného ruského Su-27 vytlačili letoun a nenechali ho, aby se přiblížil, jak ukazují záběry agentury AP zblízka.

Letouny F-18, respektive EF-18, mají v současné době v Pobaltí nasazeny španělské vzdušné síly. Velení španělského letectva zatím incident nijak nekomentovalo.

Podle oficiálního vyjádření Aliance se pohotovostní letouny snažily identifikovat ruské letadlo, které letělo blízko vzdušného prostoru spojenců.

Španělé v rámci takzvaného Air Policingu společně s německými a britskými stíhači chrání vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Baltské republiky totiž svoje nadzvukové stroje nemají a proto se v jejich ochraně střídají spojenci. Od září to budou znovu také čeští letci s gripeny.

Češi už finišují přípravy na misi

V současné době už vrcholí na 21. základně taktického letectva Čáslav přípravy desítek vojáků k zahraničnímu nasazení. „Od začátku roku se vybírá personál splňující všechna kritéria od bezvadného zdravotního stavu až po jazykovou vybavenost. Cílem je, aby od září 2019 zahájilo z estonské letecké základny Ämari činnosti 3. úkolové uskupení Armády České republiky Baltic Air Policing 2019,“ prozrazuje podplukovník Pavel Pavlík. Uskupení je součástí mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru Baltských států, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem.

Úkolem českých stíhačů bude držet ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO) pomocí letounů JAS-39C Gripen. Budeme se tak podílet na zachování integrity a bezpečnosti aliančního vzdušného prostoru.
„Střežení vzdušného prostoru pobaltských států je plněním našeho spojeneckého závazku a důkazem, že jsme platným a aktivním členem Severoatlantické aliance,“ uvedl k misi ministr obrany České republiky Lubomír Metnar.

Při plnění úkolů mohou piloti nadzvukových gripenů zasahovat proti letounům, které nedodržují stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Na tomto úkolu bude v Pobaltí český kontingent spolupracovat s dánským a belgickým letectvem. Zmíněné státy budou působit s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.„Jedná se již o šestou misi našich stíhačů, vzdušný prostor v Pobaltí jsme v minulosti již dvakrát střežili. Do společné ochrany vzdušného prostoru Aliance jsme se zapojili současně se vstupem do NATO. Dvacet let již nepřetržitě střežíme vzdušný prostor České republiky. Jsem přesvědčen, že opětovně zvládneme ostré nasazení jak doma, tak v zahraničí,“ konstatoval velitel Vzdušných sil Armády ČR, generálmajor Petr Hromek.

Čáslavské gripeny již střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska dvakrát v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.

Na základě mandátu Parlamentu ČR bude do Estonska vysláno 5 letounů Gripen a maximálně 95 vojáků převážně z čáslavské základny. Na 1. září 2019 je plánováno převzetí operačního úkolu stanoveného velením Společného mnohonárodnostního operačního střediska NATO od příslušníků Královského letectva (RAF) britských ozbrojených sil. S plněním úkolu se počítá až do 31. prosince 2019, kdy budou Češi vystřídáni dalším členem Aliance. Návrat kontingentu je plánován bezprostředně po ukončení plnění úkolu, tedy v prvním až druhém týdnu v lednu 2020. V průběhu mise se vystřídají na estonské letecké základně 2 rotace, kdy určitá část personálu bude v polovině mise vystřídána.
Velením úkolového uskupení byl pověřen zkušený stíhací pilot z čáslavské základny, 42letý podplukovník Pavel „Speedy“ Pavlík, který má v současné době nalétáno na letounu JAS-39 Gripen cca 1000 letových hodin a v minulosti se již podílel na ochraně vzdušného prostoru při zahraniční operaci.

Letouny budou vybaveny standardní výzbrojí, jaká se používá v rámci vzdušné hotovosti v České republice. Jedná se o řízené střely, vestavěný kanón a klamné cíle infračerveného spektra, tzv. fléry. Novinkou v současném zahraničním nasazení bude použití zaměřovacích a průzkumných kontejnerů Litening 4i. Ačkoliv se primárně jedná o nástroj pro umožnění přesného provádění úderů na pozemní cíle, v rámci tzv. QRA (Quick Reaction Alert) hotovosti bude použit pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů ve dne a v noci.Naši piloti gripenů budou používat i speciální vybavení jako např. neoprenový oděv pro případ nutného opuštění letounu a pádu do studené vody.

Reklama
Reklama