Jeden z předvolebních cílů ČSSD pro současné volební období se podařilo prosadit. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) by se minimální mzda měla do roku 2021 přiblížit 16 tisícům korun.
Za minimální mzdu pracují přibližně 4 % obyvatel Česka, tedy 150 tisíc lidí. Ministryně financí Alena Schillerová se při schvalování nové směrnice zdržela hlasování, protože by uvítala podle ní rozumnější variantu, tedy zvýšení o 1000 korun. Ta prý odpovídá růstu průměrné mzdy v české ekonomice.
Základní hodinová sazba se zvedne ze 73,20 na 79,80 korun od 1. ledna 2019. „Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici. Výkon české ekonomiky dosahuje na 70 % té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 % německých mezd," cituje slova ministryně Jany Maláčové tisková zpráva ministerstva.
Maláčová prý právě navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy než na jakém se koalice dohodla. "Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd,“ dodala Jana Maláčová.
Dojít by mělo podle ministryně také k zavedení automatického valorizačního mechanismu. Ten by zaručil, že se minimální mzda bude odvozovat z přesně daného poměru průměrné mzdy. S navyšováním mzdy nesouhlasí ani podnikatelé, podporují ho naopak odbory.
Ke zvedání minimální mzdy jsou dlouhodobě skeptičtí ekonomové. Podle nich se výše mzdových sazeb tvoří na trhu a odpovídá produktivitě práce. Vlády tento pohled ekonomů většinou ignorují. Především strany z levicového spektra politiky bod zvyšování minimální mzdy pravidelně zařazují do svého volebního programu.
Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 12 200 až 24 400 korun bude nově dosahovat výše 13 350 až 26 700 korun.
