Vnitro vytvořilo novelu azylového zákona. Uchazeči, kteří spáchají zločin, na azyl nebudou mít nárok

Ministerstvo vnitra vypracovalo novelu azylového zákona. Žadatelům o mezinárodní ochranu, kteří spáchají v průběhu řízení zločin, bude moci vnitro azyl neudělit. Takových případů bývá minimum, ministerstvo však doteď tuto možnost nemělo. Novela vznikla na podnět evropské směrnice.
Vnitro vytvořilo novelu azylového zákona. Uchazeči, kteří spáchají zločin, na něj nebudou mít nárok
Vnitro vytvořilo novelu azylového zákona. Uchazeči, kteří spáchají zločin, na něj nebudou mít nárok
@platforma_kybez / Twitter

reklama

O azyl mohou žádat cizinci, kterým v jejich zemi původu hrozí pronásledování kvůli politickému přesvědčení, rase, náboženské víře, národnosti či příslušnosti ke konkrétní sociální skupině. Právo na azyl je součástí Listiny základních práv a svobod.

Novela zákona má upřesnit některé definice a zakomponovat směrnici EU do národní legislativy. Mimo to ale také zpřísňuje některé podmínky pro udělení azylu. Poslední změna českého azylového zákona proběhla v roce 2015.

V případě, že by žadatel spáchal v průběhu azylového řízení závažný trestný čin, nemusela by mu ČR udělit ochranu. V současnosti tak ministerstvo učinit musí a až následně zahajuje případné řízení o odebrání azylu, které se může protáhnout až na několik let.

Pokud žadatel splňuje všechny podmínky, Ministerstvo vnitra mu musí ze zákona udělit azyl i v případě, že by v průběhu řízení spáchal zločin. Pokud by parlament schválil novelu, ministerstvo by takové osobě ochranu nedalo a udělilo by mu pouze potvrzení o strpění.

Institut strpění by legalizoval pobyt cizince, který spáchal zločin, i poté, co by si odpykal případný trest. S ohledem na mezinárodní právo zde smí přebývat do té doby, než bude situace v jeho zemi bezpečná k deportaci.

Cizinec by měl nejnižší možná práva a musel by pravidelně docházet na ministerstvo vnitra. Jakmile by osobu bylo možné podle mezinárodního práva deportovat, ministerstvo by mu neproudloužilo potvrzení o strpění a mohlo ho vystěhovat.

Uprchlíka nemůže ČR vzhledem k mezinárodním smlouvám deportovat dříve, než je v jeho zemi bezpečno. Rozdílem však je, že by nově nemusela s cizincem, který spáchal zločin, vést dlouholeté řízení o odebrání azylu. Nemusí ho totiž takové osobě udělit vůbec.

Zatímco azylant má plná práva vycházející z mezinárodní ochrany, cizinec s potvrzením o strpění má práva jen minimální.

„Ministerstvo vnitra se již v minulosti pokoušelo změnit zákon o azylu a vyloučit možnost získání azylu v podobných případech, ale to nebylo umožněno s odkazem na rozpor s mezinárodním právem,” sdělila naší redakci tisková mluvčí Hana Malá s tím, že by tento postup neobstál u českých soudů.

„Soudní dvůr EU však shledal, že tato možnost je v pořádku, a proto Ministerstvo vnitra ihned vložilo tento návrh do novely,” dodává.

Z té také vyplývá upravená definice slova azylant. Tím má být nově cizinec i v době řízení o odebrání azylu, a to až do konce procesu.

Každý rok u nás žádají o azyl stovky lidí, loni to bylo 1 702 žádostí včetně opakovaných, což je nejvíce od roku 2008. Letos se zatím o mezinárodní ochranu v ČR ucházeli nejčastěji Arméni, Ukrajinci a Gruzínci. Historicky nejvíce žádostí - 18 094 - přišlo v roce 2001.

Členské státy Evropské unie loni přijaly celkem 300 tisíc žadatelů o azyl, to je o 200 tisíc méně než rok předtím. Česká republika udělila azyl 165 uchazečům ze Sýrie, Iráku a Ukrajiny.

Aby cizinec azyl dostal, musí prokázat, že mu v jeho zemi původu hrozí zmiňovaná nebezpečí. Ze všech žadatelů udělí Česká republika azyl jen třetině.

 

Štěpán Sochor

reklama

reklama