Volby do EP přepisují evropské dějiny. V EP bude větší konkurence stran

Zhodnoťme nejprve české volby, kde lze říci, že jejich vítězem je ANO (21,18 %), ale hned řekněme, že toto hnutí zůstalo za očekáváním v procentu získaných hlasů s ohledem na parlamentní volby (29,64 %). Podle průzkumů se očekávalo daleko vyšší procento hlasujících pro ANO, a to znamená, že se hnutí nepodařilo pro sebe zmobilizovat nerozhodnuté voliče. Je to první varovný signál pro ANO. Liší se v tom od svých zahraničních partnerů v Polsku (Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského 42 %) nebo Maďarsku (Fidesz Viktora Orbána 50 %), kde vládní strany potvrdily velkou procentuální podporu. Z pohledu procent je na tom dobře ODS (v parlamentních volbách 11,32 % a nyní v EP 14,5 %), strana skončila druhá a polepšila si o dva mandáty. Za zmínku stojí neúspěch ČSSD, kdy strana obhajovala čtyři mandáty a nezískala žádný. Pro tuto stranu platí velké varování do budoucna a stejně jako u Hnutí ANO bylo daleko větší očekávání, které se nevyplnilo. Rovněž ČSSD nedokázalo oslovit nerozhodnuté voliče, kteří de facto určují, jaký směr volby naberou. Předseda strany Jan Hamáček včera uvedl, že z neúspěchu nebude vyvozovat žádné personální důsledky a místopředsedkyně Maláčová mluvila o soustředění se strany nyní na komunální volby. Obecně tyto volby jsou dalším neúspěchem levice, když KSČM získala pouze jeden mandát a snila o dvou až třech. Úspěch zaznamenala TOP09 ve spojení se STAN – tři mandáty a 11,7 procent hlasů. Prognóza pro EP z exit polls, která varovala, že nedojde k velkému průlomu ultrapravicových stran, se vyplnila. Okamurovo SPD získalo sice dva mandáty, ale procentuálně proti parlamentním volbám došlo k mírnému zhoršení. Ještě poznamenejme, že Pavel Telička (Hlas) a Jaromír Štětina (ESO) naprosto propadli.

Pohled do zahraničí: Zelená vlna se přehnala Evropou

Jak bylo v úvodu řečeno, dochází v EP k velké změně. Očekávalo a nenaplnilo se, že dojde k velké porážce tradičních stran. Je to poprvé za 40 let, kdy dvě klasické strany, socialisté a konzervativci, nebudou mít většinu. To znamená, že bez vzájemné výpomoci nebude již možná pevná proevropská většina. Znamená to, že v EP začne větší konkurence politických stran, což bude znamenat i zajímavější politiku EU.

Proto přichází úvahy politiků, že ALDE - koalice liberálů - se hodlá připojit k Macronově straně En marche. Evropská lidová strana (EPP) by se mohla spojit se socialisty S&D, ale ti zatím hledají vlastní východisko a chtějí vytvořit s některými stranami svoji frakci. Zatím jim to ale matematicky nevychází. Přesto jsou stále EPP a S&D dvě nejsilnější skupiny.

Má to na vině oslabení vládních stran v Německu a Francii. Merkelové CDU/CSU zvítězila, ale jen s 28,3 procenty hlasů a Macronova strana En marche (22 %) skončila se ztrátou dvou procent na druhém místě za Le Penovou (24 %). V obou zemích se do popředí dostaly krajní strany, a to Le Penová a Zelení. Posledně jmenovaná strana díky klimatickým změnám a katastrofám získala své body i v jiných členských zemích EU jako jsou Irsko, Německo (druhá nejsilnější strana), Nizozemí nebo severské státy. Zelení získali v parlamentu 70 křesel, jsou čtvrtou stranou v pořadí a budou jazýčkem na vahách v rozhodování o různých problémech a bude záležet, kam se přikloní. S&D již projevila o ně zájem.

Co se týče nacionalistických stran, zaznamenaly vítězství v zemích, kde se to očekávalo: Velká Británie, Belgie (Vlámsko), Francie, Itálie, Maďarsko, Polsko. Jejich vliv v EP bude nyní záležet na jejich spolupráci a možném sjednocování, což nebude pro tyto strany lehký úkol.

Volební účast

Volby do EP zaznamenaly rekordní účast. U nás v roce 2014 šlo volit 18,2 procenta voličů, zatímco nyní 28,72 procent. Stále je to proti jiným volbám málo. Podle analytika z agentury Kantar CZ vedly v ČR k urnám voliče především dvě témata: na prvním místě dvojí kvalita potravin a na druhém imigranti.

Rovněž v zahraničí byla proti minule větší účast a uvádí se zatím 50,95 procent. Při minulých volbách do EP přišlo pouhých 42 procent voličů. Jsou země, kam přišlo volit přes padesát procent voličů (celkem 12 zemí) a vede Belgie s 89procentní účastí. S výjimkou Rumunska (49procent) se projevila nízká účast v bývalých východních zemích a Slovensko opět jako minule zůstalo na chvostu jako poslední, když k urnám přišlo pouhých 22,74 procent voličů.

To naznačuje, že tentokrát volby do EP byly pro obyvatele EU významnější než kdy jindy. Nikoliv nadarmo se mluví o tom, že se jednalo o volby zlomové.

Mirko Radušević

GRAF: ROZLOŽENÍ STRAN V EVROPSKÉM PARLAMENTU PRO OBDOBÍ 2019-2024