Satelitní záběry ukazují na výrazný pokles emisí oxidu dusičitého v Číně (vlevo záběry z letošního ledna, vpravo únorové) Zdroj: NASA
Pamatujete si na záběry liduprázdných ulic čínských měst z doby před několika týdny? V centrální provincii Chu-pej se tehdy zavřely brány všech továren a podniků a lidé po několik týdnů prakticky neopouštěli své domovy. Brzy se ukázalo, jak tento stav napomohl pročistit ovzduší nad věčně zamořenými čínskými městy. Oproti stejnému období loňského roku vzrostl počet dnů s dobrou kvalitou vzduchu o více než 20 %. A zdaleka nejen v samotné provincii Chu-pej.
Satelitní snímky dokazují, že v lednu a únoru v ovzduší nad velkými čínskými městy výrazně pokleslo množství emisí oxidu dusíku, které vypouštějí auta, elektrárny a průmyslové závody. Obvykle viditelný mrak toxických plynů visící nad průmyslovými oblastmi najednou zmizel.
„Je to poprvé, co jsem viděl tak dramatický pokles emisí na tak rozsáhlém území,“ přiznává Fej Liou, vědec zabývající se kvalitou ovzduší v Goddardově kosmickém středisku NASA v Marylandu. „Ale nepřekvapuje mě to, protože řada měst přijala proti šíření viru poměrně drastická opatření.“
Toxický mrak nad městem Wu-chan zachycený v průběhu prvních dvou měsíců loňského roku (nahoře) a stejná oblast v lednu a únoru letos (dole) Zdroj: NASA
Toxický mrak nad městem Wu-chan zachycený v průběhu prvních dvou měsíců loňského roku (nahoře) a stejná oblast v lednu a únoru letos (dole) Zdroj: NASA
Podobné změny byly zaznamenány také u emisí oxidu uhličitého, který pochází ze spalování uhlí. V období mezi 3. únorem a 1. březnem poklesly na rozsáhlých územích v Číně o více než čtvrtinu, jak dokazují údaje Střediska pro výzkum energie a čistého ovzduší CREA.
Čína je největším znečišťovatelem ovzduší na světě. Na celosvětových emisích oxidu uhličitého se podílí 30 %. Jejich snížení tak má obrovský dopad, i když je to jen na krátké období. Podle odhadů CREA může jít o přibližně 200 milionů tun CO2, což je pro srovnání více než polovina toho, co ročně vyprodukuje celá Velká Británie. Čína je totiž největším producentem i spotřebitelem černého uhlí, které používá na výrobu 59% procent energie. Uhlí pohání nejen obří elektrárny a továrny, ale topí jim také miliony domácností ve velkých venkovských oblastech země.
Čína je největší znečišťovatel ovzduší na světě a produkuje přibližně 30 % všech emisí CO2. Na fotce je průmyslový areál ve městě Pen-si
Čína je největší znečišťovatel ovzduší na světě a produkuje přibližně 30 % všech emisí CO2. Na fotce je průmyslový areál ve městě Pen-si
Vedení země si tento problém uvědomuje, o čemž svědčí i to, že prezident Si Ťin-pching prohlásil v roce 2017 boj proti znečištěnému ovzduší za jeden ze tří hlavních úkolů a vzniklo dokonce i čínské ministerstvo ekologie a životního prostředí. Ekologové neskrývají naději, že současná krize způsobená nákazou by mohla poskytnout příležitost, jak slibované ekologické reformy uspíšit. Experti ale varují, že jak se bude Čína snažit dohnat výpadky výroby a ekonomické ztráty způsobné koronavirem, mohou se jedovaté emise dostat na ještě vyšší úroveň než před vypuknutím epidemie.
Podobné změny k výrazně čistšímu ovzduší zaznamenali v době epidemie také v Hongkongu. „Spousta lidí zůstala v karanténě a pracovala z domova, což výrazně snížilo dopravu a hlavně dopravní zácpy ve městě,“ říká Patrick Fung, předseda nevládní ekologické organizace Clean Air Network. Podle něj sice opatření přijatá proti šíření viru v Hongkongu nebyla tak drastická jako v kontinentální Číně, ale i tak měla na životní prostředí velký dopad.
A bylo by dobré, kdyby se z toho lidé poučili a z nouzových řešení se stala běžná praxe, která by planetě výrazně ulehčila. Pak by měla epidemie mnohem větší smysl, než jsme teď schopni dohlédnout.
Gabriela Božilová, CNN
