Z historie Notre Dame. Z požáru zachráněny nejvzácnější památky

Katedrálu Notre Dame dal postavit biskup Maurice de Sully roku 1159, v srdci Paříže na ostrově L’Ile de la Cité. Její současná podoba ale pochází z devatenáctého století.
Notre Dame hoří foto youtube
Notre Dame hoří foto youtube

reklama

 

==================================================================

O průběhu požáru si přečtete v naší online reportáži: ŽIVĚ - slavná pařížská katedrála Notre-Dame hoří

Připravujeme další podrobnosti k požáru katedrály.

==================================================================

 

Základní kámen byl položen v roce 1163, přitom na místě, které 2 000 let slouží náboženským kultům. Původně zde stála gallo-římská svatyně (Jupiterův chrám), později raně křesťanská bazilika a románský kostel. Stavba byla z největší části dokončena kolem r. 1345. To, že je katedrála skvostem, je dílem toho, že představuje unikátní přechod od pozdně románské ke gotické architektuře.

Probíhaly tu korunovace králů (např. Marie Stuartovny), byl zde zahájen rehabilitační proces Jany z Arku (r. 1455); katedrála byla také r. 1572 svědkem zvláštní svatby Markéty z Valois, která sama stála před oltářem, zatímco její ženich, hugenot Jindřich Navarrský, musel zůstat ve dveřích. V roce 1804 zde proběhla korunovace Napoleona I. papežem Piem VII., pak byla katedrála dějištěm kanonizace Johanky z Arku, korunovace Marie Stuartovny, mše Te Deum u příležitosti osvobození Paříže a pohřbu významného prezidenta Charlese de Gaulla a také prezidenta Françoise Mitterranda.

Během Velké francouzské revoluce měla být v roce 1793 katedrála zcela zničena. Navíc byla vyrabována, byly roztaveny drahé kovy na oltářích a celá katedrála byla vysvěcena jako chrám rozumu. Došlo k tomu, že lid rozbil všech 28 vystavených soch judejských králů, neboť revolucionáři tvrdili, že se jedná o krále francouzské. Poničené sochy králů byly navršeny na hromadu při severní straně katedrály a na hromadu s hlavami králů se chodilo kálet, aby se tak vyjádřil postoj k monarchii. V dubnu 1977 se podařil v centru Paříže mimořádný uměleckohistorický objev. Na dvoře domu nazývaného Hôtel Moreau v ulici Rue de la Chaussée-d’Antin číslo popisné 20 nedaleko historické Opery bylo nalezeno 364 fragmentů poničených gotických soch.

Za podobu katedrály, jak ji dnes známe, se nejvíce zasloužil restaurátor Viollet-le-Duc, který byl generálním inspektorem církevních staveb ve Francii a pustil se do renovace katedrály, která se odehrála ve 40. až 60. letech 19. století. Byl to on, kdo nechal vytvořit neskutečný svět démonů a směšných postav potměšilých netvorů, které na nás vrhají svůj pohled z rozdílných nebo neuvěřitelných bodů katedrály.

Notre Dame
Notre Dame

Věže katedrály Notre Dame jsou vysoké 69 metrů. Vnitřní část katedrály je dlouhá 127,5 metrů a vysoká 32,5 metrů.

Vnitřek katedrály pojme až devět tisíc lidí a bohužel vzal nyní za své. Byl obdivován například pro scénu ze Starého zákona, socha Panny Marie ze 14. století, oltář z bronzu od Jeana a Sebestiana Touretů, asi 114 zdobených kostelních lavic nebo pro klenotnici nacházející se v bývalé sakristii. U vchodu do kněžiště, naproti jihovýchodnímu pilíři transeptu, najdeme nádhernou sochu ze 14. století. Je známá jako Notre-Dame de Paris (Panna Marie Pařížská). Uvnitř katedrály byl vzácný soubor středověkých vitráží, které požár zničil. Nejvelkolepější bylo růžicové okno nacházející se na severní straně s náměty ze Starého zákona a Pannou Marii s dítětem v jeho středu.

Díky Viktoru Hugovi, jeho románu a hlavní postavě Quasimodovi prosluly věže a zvony Notre Dame. Francouzský spisovatel se zajímal o rekonstrukci chrámu, kde byl šéfem kameníků mistr, který byl hrbatý. Výška věží je 69 metrů a nachází se v nich celkem 5 zvonů. Největší je zvon Emmanuel, umístěný v jižní věži a mající hmotnost přes 13 tun. Právě tento zvon oznamuje celé denní hodiny a používá se i při zvláštních příležitostech a bohoslužbách. Zvon Emmanuel oznámil mj. také osvobození Paříže. V roce 2013 při oslavě 850 let katedrály přibylo k Emmanuelovi devět dalších zvonů, tak jak byly až do Velké Francouzské revoluce instalovány. Vystřídaly čtveřici zvonů z poloviny 19. století, které už byly podle odborníků rozladěné. Největší z nich váží 6,5 tuny, má průměr 2 metry a jmenuje se Marie podle patronky této katedrály. Zvon Marie byl umístěn v jižní věži katedrály vedle stařičkého Emmanuela.

Byly obavy, že požárem bude narušena konstrukce a zvony se zřítí dovnitř katedrály. Kolem třetí hodiny ranní se podařilo dostat oheň pod kontrolu a částečně jej uhasit. Co je důležité, podařilo se také zachránit konstrukci katedrály, celé průčelí a řadu památek, mezi nimi relikvie - trnová koruna, která společně s úlomkem Kristova kříže, hřebem a rouchem svatého Ludvíka patří k nejvzácnějším relikviím, které byly v katedrále uchovávány.

Mirko Radušević

reklama

reklama