Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl dnes po téměř sedmi letech ukrývání se na ekvádorské ambasádě v Londýně zatčen britskou policií. Stalo se tak poté, co mu byl náhle odebrán ekvádorský azyl. Přímo na ambasádu pro něj přijela metropolitní policie, která ho odvezla na policejní stanici, informují světová média.
Sedmačtyřicetiletý Australan Julian Assange měl na ekvádorské ambasádě v Londýně diplomatický azyl od roku 2012, kdy tam našel útočiště poté, co byl obviněn ze sexuálního napadení ve Švédsku. Toto obvinění Assange odmítal a v současné době již i bylo Švédskem staženo. Azyl obdržel od předchozího prezidenta Ekvádoru Rafaela Correa a nyní mu ho odebral současný prezident Lenin Moreno.
Proč byl ekvádorský azyl najednou odebrán?
Jedním z důvodů odebrání azylu mohlo být uveřejnění dokumentů týkajících se Morenovy rodiny na WikiLeaks. V dokumentech jsou informace o offshoreových firmách prezidentova bratra. Od těchto aktivit se současný prezident distancuje. Assangeovo vydání však zřejmě bude souviset s dalšími neoficiálními několikastrannými dohodami či protislužbami.
Podle agentury AFP britská policie později ve svém prohlášení uvedla, že Assange byl „zadržen jménem úřadů USA v 10:53 po jeho příjezdu na policejní stanici v centrálním Londyně“. Má se jednat o zatykač podle zákona o vydávání.
Britský ministr vnitra Sajid Javid na Twitteru napsal: „Mohu potvrdit, že téměř 7 let po vstupu na ekvádorskou ambasádu je nyní Julian Assange v policejní vazbě a po právu bude ve Velké Británii čelit spravedlnosti. Chtěl bych poděkovat Ekvádoru za spolupráci a Metropolitní policii za její profesionalitu. Nikdo není nad zákon.“
Assangeův zločin? Zveřejnění tajných armádních materiálů
Australanovi hrozí, že bude vydán do Spojených států amerických, které o jeho získání usilují v souvislosti s uveřejněnými tajnými dokumenty o válce v Iráku a Afghánistánu.
V roce 2010 Julian Assange totiž zveřejnil tajnou nahrávku americké armády známou jako „Collateral Murder“ (kolaterální/paralelní vražda), na které americký bitevní vrtulník Apache během otevřené palby zastřelil dvanáct lidí včetně dvou zaměstnanců zpravodajské agentury Reuters.
Co mu v USA může hrozit? Jeho zdroj dostal přes 30 let
Záběry poskytla pro WikiLeaks americká vojačka Chelsea Manningová (před změnou pohlaví vojín Bradley Manning), která byla později americkým tribunálem odsouzena na 35 let vězení. S podobným, ne-li vyšším trestem by musel počítat zřejmě i sám Assange.
Případ rezonuje léta: svoboda tisku vs. národní bezpečnost
Assangeův případ už dříve otevřel silnou debatu ohledně bezpečnosti a svobody slova. Jeho podporovatelé ho často považují za křižáka, který nebojácně zveřejňuje nespravedlnosti, jako jsou mučení nebo údajné válečné zločiny, spáchané Spojenými státy v Afghánistánu a Iráku.
Kritici ho naopak obviňují z příklonu k autoritářským vůdcům jako je ruský prezident Vladimir Putin a z životů Američanů do nebezpečí.
Bývalý zaměstnanec americké vládní agentury NSA a nyní uprchlík s azylem v Rusku, který sám do světa vypustil detaily o amerických tajných špionážních programech, nazval Assangeovo zatčení „temným momentem pro svobodu tisku“.