Základní návyky, díky kterým zuby vydrží co nejdéle zdravé a hezké. Vám i dětem

Krásné a zdravé zuby může mít každý, bez rozdílu věku. Nejdůležitější je správná péče. A mnohem lepší je prevence než následná, mnohdy nepříjemná léčba (navíc ne vždy úplně levná). Ve spolupráci se zubním lékařem jsme proto připravili ucelený přehled tipů a rad, jak o chrup váš i vašich dětí správně pečovat...

Nejčastějším důvodem návštěvy stomatologa je dlouhodobě zubní kaz. Pacienty do ordinace přivede akutně, tedy kvůli bolesti nebo vypadlé výplni, pod níž nový kaz často bují, ale vede i u plánovaných návštěv, kdy byl kaz - nicméně často díky preventivní prohlídce - odhalen ještě dřív než začal bolet. Podle zubního lékaře Víta Kácy se ale lidé stále návštěvy ordinace docela bojí, i když se situace pomalu, ale jistě zlepšuje. „K zubaři lidé obecně nechodí rádi. Pokoušejí se návštěvu odkládat, jak jen to jde, a paradoxně si tím často komplikují situaci, že následné řešení problému pak už je mnohem složitější a v neposlední řadě finančně i časově náročnější. Často je to bohužel spojené s nějakým nepříjemným zážitkem z předchozího ošetření,“ říká stomatolog, který je ale přesvědčen, že pomocí anestezie, citlivého přístupu a moderního vybavení by mohl být každý zákrok zvládnutelný.

Zuby si neumíme čistit

Největší kámen úrazu je prý stále ve špatném čištění, které přitom může částečně i za to, že zuby musí nakonec ven. Podle Víta Kácy to ale někdy ani není vina pacientů, ale špatné práce lékařů, kteří jsou často kvůli velkému objemu práce a stále ještě nedostatečnému ohodnocení někdy nuceni provádět ošetření rychle a bez dostatečné komunikace s pacientem. „Ale jsem optimista, pacienti se v tomto přístupu určitě zlepšují a mladí lékaři dost často odmítají zaběhnuté stereotypy a snaží se odvádět kvalitní práci,“ myslí si lékař. Počet lidí, kteří o své zuby chtějí správně pečovat, se podle něj stále zvyšuje a zajímají se o doporučené postupy. Co všechno bychom tedy měli dělat, aby chrup zůstal zdravý?

1. Ideální výbava a správné čištění zubů

V ideálním případě by bylo skvělé jednou denně vyčistit zuby pořádně - to znamená správnou technikou čištění odstranit plak zubním kartáčkem, špatně přístupná místa dočistit jednosvazkovým, tzv. SOLO zubním kartáčkem, mezizubní prostory vyčistit mezizubními kartáčky a nití a nezapomenout ani na odstranění plaku z jazyka pomocí škrabky na jazyk a to celé ideálně doplnit výplachem ústní vodou. „V reálném světě doporučuji čištění klasicky ráno a večer a použití dalších pomůcek alespoň občas. Správně vyčištěné zuby jsou při kontrole jazykem hladké, to je asi nejrychlejší a nejjednodušší kontrola. Zdravá dáseň by neměla při čištění krvácet,“ říká Vít Káca. Správné čištění zubů nejen že sníží riziko vzniku kazu, ale je navíc jedinou účinnou zbraní třeba proti paradentóze, která ohrožuje velké procento populace. „Skvělým pomocníkem je v současné době se víc a víc prosazující obor dentální hygieny. Pravidelná návštěva dentální hygieny může výrazně pomoci rozvoj paradentózy zastavit, anebo alespoň zpomalit,“ míní lékař.

2. Nebojte se dentální hygieny

Nejen proto je na místě zauvažovat o návštěvě dentální hygieny. Není to zbytečný obor, jak si stále řada lidí myslí. „Je spousta pacientů, kteří jsou přesvědčeni, že oni si zuby přece čistit umí, ale potom, když si dentální hygienu vyzkoušejí na vlastní kůži, jsou často velmi překvapení, jak příjemný pocit se potom dostaví, když mají v puse uklizeno,“ popisuje stomatolog. To, že dříve tento obor neexistoval, mělo na svědomí i to, že snímací protézu museli mít lidé už v relativně mladém věku.

Dentální hygiena není jenom o odstranění zubního kamene, ale zároveň je to školení o správné technice čištění zubů. Jedna návštěva většinou trvá kolem hodiny, dentální hygienistka nejenže důkladně odstraní viditelný zubní kámen, ale díky speciálním kyretám dokáže dostat pryč i poddásňový zubní kámen, který není na první pohled vidět, odstraní ze zubů pigmenty a hlavně poradí, jak si správně čistit zuby, jak zacházet s mezizubními kartáčky, která velikost je pro daný mezizubní prostor vhodná, nacvičí s pacientem čištění mezizubní nití. Při opakovaných návštěvách má pak možnost zkontrolovat zlepšení, případně vychytat nedostatky. „I ten, kdo o sobě tvrdí, že si přece zuby umí čistit dobře, by měl ideálně alespoň jednou za rok dentální hygienu navštívit,“ doporučuje lékař.

3. Kartáček nemusí být drahý

Do klasického zubního kartáčku není třeba investovat velkou sumu peněz. Stačí obyčejný, s pokud možno co nejmenší hlavičkou, aby se dostal snadno všude. Měl by být ideálně měkčí. „Tvrdé kartáčky ve spojení s přílišným tlakem při čištění můžou sklovinu víc obrušovat anebo víc traumatizovat dásně,“ varuje dentista Káca. Současný trend co nejměkčích kartáčků může být podle něj pro někoho kontraproduktivní, někteří pacienti zkrátka nejsou schopni si s velmi měkkým kartáčkem vyčistit zuby správně, proto je lepší volbou kartáček středně tvrdý. Pro ty, kteří chtějí do kartáčku investovat, je vhodnou alternativou kartáček elektrický, který může velmi usnadnit práci. „Současná generace elektrických kartáčků už má spoustu vychytávek, jako je signalizace přílišného tlaku na kartáček, stopování času čištění a podobně,“ popisuje zubař.

4. Kartáček měňte alespoň 4x do roka

Ve vlhkém prostředí kartáčku se dobře daří bakteriím, takže určitě je důležité nechat kartáček po čištění pořádně vyschnout. A i přesto alespoň jednou za 3 měsíce vyměnit. Když je kartáček roztřepený přílišným tlakem, nemůže být čištění už tolik efektivní, takže v tomto případě je vhodné vyměnit kartáček klidně i dřív.

5. Nezapomínejte na mezizubní prostory – kazy tam odhalí jen rentgen

Jak už bylo uvedeno, je vhodné alespoň občas nezapomínat na mezizubní prostory. Pro tyto účely byste doma měli mít mezizubní kartáček i nit. „Obvykle doporučuji od špičáků dozadu mezizubní kartáček, nit ideálně všude. Na rozdíl od kartáčku projede i bod kontaktu, kde se mezizubní kazy tvoří nejčastěji,“ říká lékař. Stoličky a třenové zuby mají tvar v mezizubí „piškotový“, takže k efektivnímu vyčištění je potřeba právě už mezizubní kartáček. Čištěním mezizubních prostor odstraňujeme zbytky potravy ze špatně přístupných míst a tudíž tím snižujeme riziko vzniku mezizubních kazů a mimo jiné zánětu dásní. Pamatujte na to, že zdravé dásně nekrvácí.

„Výskyt mezizubních kazů je velmi častý jev, protože k jejich časnému odhalení je potřeba rentgenový snímek při preventivní prohlídce, což ve spoustě českých zubních ordinací stále ještě není standard,“ říká Vít Káca. Počet odhalených mezizubních kazů bývá pak velmi často překvapující.

6. Lze to (někdy) i bez pasty

Pasta je především kosmetika. Pomáhá při odstranění zápachu z úst, popřípadě lepšího pocitu při čištění. „Může pomoci při řešení nějakého konkrétního problému, jako je krvácení dásní, zvýšené citlivosti zubů, popřípadě posílit sklovinu přítomností fluoridů, anebo lépe odstranit pigmenty ze zubů. Obecně je nejlepší zubní pasty občas prostřídat, každá má nějakou jinou výhodu a může mít jiný benefit, zároveň si tělo na přítomnost té dané látky může zvykat a požadovaný účinek už není takový,“ radí zubař. Rozhodující je nicméně především správná technika čištění. Pokud si někdo dokáže skvěle vyčistit zuby, není potom pasta bezpodmínečně nutná.

7. Fanatické čištění spíš škodí

Čistíte si zuby hned po jídle? Nebo „fanaticky“ po každém jídle? Není to úplně ideální řešení. Při jídle klesá hodnota pH v ústech a zubní sklovina je naleptávaná kyselým prostředím. Je potom víc náchylná k mechanickému obrušování. Kombinace fanatický čistič - tvrdý kartáček - velký tlak při čištění - naleptaná sklovina může zuby spíš poškozovat. „Je proto dobře po jídle alespoň tak půl hodiny počkat, než se sklovina za pomocí minerálů obsažených ve slinách zase zpátky zremineralizuje a pak teprve čistit zuby,“ tvrdí lékař Káca. Lepší je si po jídle vzít žvýkačku, čímž se zvýší produkce slin a remineralizace je rychlejší.

8. Když není kartáček, pomůže jablko nebo i jen prst a voda

Právě žvýkačka nebo jablko či sýr mohou být alternativou v nouzi, pokud jste se dočasně ocitli bez kartáčku. Jablko nebo sýr umí pravděpodobně lépe mechanicky odstranit plak ze zubů, žvýkačka, jak bylo uvedeno výše, pomáhá zvýšení produkce slin a tudíž opět lepší očištění zbytků jídla ze zubů. Pokud není po ruce kartáček, určitě je lepší očistit si v nouzi zuby alespoň prstem a vodou než vůbec.

9. Prevence je základ

České zdravotní pojišťovny hradí preventivní prohlídku u zubaře dvakrát ročně, takže určitě je vhodné tuto možnost využít. Ať už se jedná o včasné odhalení zubních kazů, tak je to zároveň dobrá kontrola čištění zubů. Lékař může odhalit nedostatky a poradit s jejich odstraněním a samozřejmě je to motivace se o zuby lépe starat. Každý si prý nejvíc začne čistit zuby dva dny před návštěvou zubaře...

10. Omezování jídla netřeba

Sice existují potraviny, které zubům nesvědčí, ale není třeba na ně asi úplně zanevřít, pokud je máte rádi a zuby si správně čistíte. Velké škody ale může napáchat velké nadužívání cukru ve spojení se špatným čištěním. Citlivost zubů může zvyšovat kyselé. Zabarvení chrupu má zase nejvíc na svědomí káva, čaj nebo červené víno. Nicméně odstranění pigmentů se dá snadno řešit ať už v rámci preventivní prohlídky, nebo na dentální hygieně.

11. Vhodné je nekouřit

Kouření je ale kapitola sama o sobě, i pokud jde jen o zdravé zuby. Nejenže má vliv na zabarvení chrupu, ale zároveň chronicky dráždí dásně, což má přímou souvislost s rozvojem paradentózy. Jednou z absolutních podmínek při léčbě rozvinuté paradentózy je přestat kouřit.

12. Naučte děti správně o zuby pečovat

Je jasné, že se správnou péčí o zuby je vhodné začít už v dětství. Pokud si rodič umí správně čistit zuby, dokáže tuto schopnost předat i svým dětem. Ty pak čištění zubů už nepovažují za něco obtěžujícího a samozřejmě tímto přístupem můžou předejít spoustě pozdějších komplikací. „U dětí je nejdůležitější kontrolovat čištění a kontrolovat stravovací návyky,“ radí stomatolog Káca.

Je vhodné (nejen) u dětí nastolit následující pravidla: Pravidelné preventivní kontroly 2x ročně, omezit sladké, nejíst už po vyčištění zubů, vynechat sladké nápoje. U starších dětí není od věci občas vyčistit mezizubní prostory alespoň nití, samozřejmě používání mezizubních kartáčků už vyžaduje určitou zručnost.

Doplňování fluoru pak není nutné. „Myslím, že dostatek fluoru se dá zajistit v potravě, popřípadě používáním zubní pasty s fluorem. Obecně zase všeho moc škodí, příliš úzkostliví rodiče mohou přehnanou snahou doplňovat fluor u velmi malých dětí poškodit zárodky stálých zubů, může pak vzniknout fluoróza, což jsou takové bílé fleky na stálých zubech, se kterými se zpravidla nedá nic udělat. Funkčně ničemu nevadí, nicméně esteticky můžou,“ říká lékař.

Zároveň si každý v puse neseme určité „hříchy“ z dětství. „Důležité je opravit to, co už je zkažené, a správným čištěním předejít tomu, co by se mohlo začít kazit,“ uzavírá Vít Káca.

Ivana Kropáčková

Tagy: