Západobalkánské zápisky: Dohady a spor o Kosovo. Papež v rodném městě Matky Terezy. V Turecku se odehrávají „hromadné soudy“ až nad dvěma sty pachateli

Komise kosovského parlamentu předkládá návrh rezoluce, která by měla být předána srbské vládě o „spáchané genocidě“ v Kosovu v letech 1998 až 1999. Návrh rezoluce obsahuje popis zločinného jednání Srbů, právní podmínky a důkazy. Počítá se s tím, že návrh bude schválený kosovským parlamentem na jednom z nejbližších zasedání. Zároveň se počítá s tím, že by měl být formován tribunál pro válečné zločiny spáchané v Kosovu.
summit o Balkánu Berlín duben 2019 foto youtube
summit o Balkánu Berlín duben 2019 foto youtube
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem bylo v minulém týdnu předmětem summitu představitelů Západního Balkánu s Emmanuelem Macronem a Angelou Merkelovou v Berlíně. Na tato jednání odjížděl srbský prezident Alexandr Vučić s představou, jak o tom již dříve jednal s prezidentem Kosova Hashim Thaçim, že dojde ke změně hranic. Věděl dopředu, že především německá kancléřka tomuto řešení není nakloněna a že zastává názor neměnných hranic, proti kterému se v EU zatím nikdo nedokázal postavit. Důvodem je obava, že by tím byla otevřena „Pandořina skřínka“ a dán impulz ke změně hranic i jinde v Evropě. V Berlíně došlo k nátlaku na Srbsko, aby uznalo Kosovo, ale srbský prezident pochopitelně neustoupil. Později vydal sentimentální prohlášení o nejistotě, která se rozprostírá před budoucností Srbska s tím, že učinil vše, co bylo možné, což by budoucí generace měly ocenit. Z jiných názorů na řešení kosovsko-srbských vztahů se nejčastěji mluví o tom, že americký prezident Donald Trump se nestaví proti změně hranic na Balkáně. Vladimir Putin několikrát opakoval prohlášení, že Rusko stojí za vším, co předloží srbská strana. Ozvala se ovšem Federica Mogheriniová, šéfka evropské diplomacie, která plánuje 8. a 9. května problém Kosova řešit na summitu představitelů zemí západního Balkánu. Další summit ke Kosovu se má konat pod patronací francouzského prezidenta v Paříži 1. července. Otázku Kosova by rád vyřešil každý z politiků a připsal si historický úspěch nad dosud neřešitelným problémem, ale zatím se zdá, že mimo Putina a Trumpa nikdo nedokáže znesvářené strany donutit k vyhovujícímu kompromisu nezpůsobujícímu další problémy do budoucna. Zdá se, že Kosovo ztrácí poslední dobou u USA podporu, což by nahrávalo řešení nikoli zachování celistvosti Kosova, ale spíše řešení problému výměnou území, proti čemuž se EU staví negativně.

Tomu, že USA ztrácí s kosovským režimem trpělivost, přispívají také zprávy typu že v dubnu se do Kosova vrátila stovka kosovských Albánců ze Sýrie, kde ze 110 lidí bylo 106 žen a dětí a čtyři muži, kteří byli okamžitě zatčeni. Existuje podzření, že mnozí ze skupiny bojovali po boku bojovníků ISIL. „Na tyto lidi je třeba pohlížet jako na oběti systému a ideologie, která jim byla vnucena. Musíme se na ně dívat jako na osoby, které potřebují stálou podporu při reintegraci do kosovské společnosti,“ uvedl pro média kosovský psycholog Besnik Peci. V říjnu minulého roku britský list The Times psal, že 348 kosovských Albánců odešlo od roku 2012 do Sýrie a někteří z nich bojovali v kosovské džihádistické jednotce.

Severní Makedonie zvolila prezidenta

Země unavená častými volbami si v druhém kole za účasti čtyřiceti procent voličů zvolila za svého prezidenta Stevo Pendarovského, kandidáta sociálnědemokratického svazu. Ten porazil kandidátku Gordanu Siljanovskou Davkovou z pravicové demokratické strany VMRO-DPMNE, která se postavila proti změně názvu země. Vítězstvím Pendarovského po třinácti letech mají makedonští socialisté jak prezidenta, tak i premiéra. Podstatné je, že tato země tímto rozhodnutím jen potvrdila své směřování k NATO a EU. „Velká část voličů, přes velké zklamání z ekonomické stagnace a amnestie kriminálním živlům poskytnuté minulou pravicovou vládou, se rozhodla pro kandidáta vládnoucí strany, která přislíbila přiblížení země EU,“ uvádí se na jednom z mnoha severomakedonských serverů.

Zajímavostí na vítězství Pendarovského je, že jde o společného kandidáta jak Makedonců, tak i početné čtyřicetiprocentní albánské menšiny. Nový prezident poděkoval voličům v obou jazycích: „Blagodarime. Faleminderit.“

Aby voleb nebylo málo, již za rok se v Severní Makedonii budou konat parlamentní volby.

Dnes do Skopje, hlavního města Severní Makedonie, přijíždí papež František, který zde chce mimo jiné navštívit památník svaté Matky Terezy a setkat se s jejími příbuznými. Ve Skopji se Matka Tereza narodila. Na náměstí hlavního města se má odehrát mše. Důležité je připomenout, že většina zdejších věřících, mimo albánské menšiny, jsou pravoslavného vyznání a může dojít k tomu, stejně jako v Bulharsku, kde byl papež na návštěvě včera, že pravoslavní kněží budou mši ignorovat.

Erdogan stále řádí

V západobalkánských zápiscích nelze vynechat Turecko, na jehož politickém vývoji je tento region tolik závislý. Je to více jak dva roky od neúspěšného puče v Turecku v roce 2016, při kterém zahynulo 251 osob, více jak dva tisíce osob bylo zraněno a odsouzeno bylo kolem tří tisíc lidí. Země byla hluboce rozdělená a začal hon na odpůrce Erdoganovy politiky. I když od zmíněného puče uběhlo hodně času, pronásledování osob podezřelých ze spojení s Fetulahem Gulenem dodnes pokračuje.

V Turecku došlo k očištění soudnictví, armády a policie, kdy z těchto odvětví byly propuštěny desetitisíce lidí.

Nedávno odsouzení si stěžují, že soudní proces je prodchnut emocemi. Když obžalovaní řeknou, že jsou nevinní, ještě více to přívržence Erdogana rozzuří a ti začnou okamžitě vykřikovat rozsudek, a to přestože chybí důkazy o jakémkoli plánu na puč. Není výjimkou hromadný soud, kdy je před porotu postaveno až kolem dvou set „viníků“. Masové procesy mají v Turecku tradici a často jsou organizovány po pučích, které se v zemi odehrály. Hromadné soudy jsou typem kolektivního odsouzení, a to těch, kteří nebyli ve vedoucích pozicích, neboť Erdogan považuje za viníka každého, kdo byl tu noc ve službě. Soudce Orhan Gazi Ertekin uvedl, že jde o absurdní soudy, kdy není důležité se zabývat přečiny, ale soudy se zabývají politickým přesvědčením obviněných.

„Neexistují důkazy, že můj klient měl u sebe zbraň, neexistují svědci, nejsou kamerové záznamy. Existuje pouze obžaloba, kterou předneslo státní zastupitelství,“ uvádí obhájkyně Siber Polatová o svém mandantovi, který byl obviněn ze třinácti zločinů.

NOVÁ ZPRÁVA:

Turecká volební komise rozhodla anulovat volby v Istanbulu, které vyhrál opoziční kandidát. Navíc mluvčí tureckého prezidenta prohlásil, že budou státní zástupci vyšetřovat  a soudit všechny, kteří se podíleli 31. března na falsifikaci výsledků. Uvedl navíc, že anulování voleb je vítězstvím turecké demokracie. Nové volby se budou v Istanbulu konat 23. června.

Mirko Radušević

Reklama
Reklama