Zeman chce, aby mohl prezident navrhovat zákony. Politolog: Posunuje nás tím k poloprezidentskému systému

Kateřina Valachová se v úterý sešla s prezidentem republiky. Během jejich setkání Zeman zmínil své přání zvýšení kompetencí prezidenta - konkrétně aby mohl navrhovat zákony. Takovou možnost může mít prezident Francie. Současná vláda je navzdory Ústavě závislá na prezidentovi, míní politolog Lebeda.
Kauzy Miloše Zemana
Kauzy Miloše Zemana
profimedia.cz

reklama

Bývalá ministryně školství Valachová (ČSSD) v úterý hovořila s prezidentem. Jedním z probíraných témat byly kompetence prezidenta republiky, uvedla ČTK. Miloš Zeman se už v minulosti vyslovil pro to, aby mohl prezident navrhovat zákony, které by pak projednávala Sněmovna.

Prezident mluví o tzv. zákonodárné iniciativě. Tu má v českém politickém systému poslanec, skupina poslanců, Senát (jako celek), vláda a zastupitelstvo vyšších územních samosprávných celků.

Podle docenta politologické katedry na Univerzitě Palackého v Olomouci se tento nápad neslučuje s podstatou parlamentní demokracie. „Ona už přímá volba prezidenta nezapadala logicky do toho systému,” řekl pro TV Prima docent Tomáš Lebeda.

„Jakékoli další návrhy na posílení pravomocí prezidenta do toho systému nezapadají,” tvrdí Lebeda. „Na druhou stranu, pokud přijmeme tezi, že opouštíme parlamentní režim a že se pouštíme na cestu poloprezidentského režimu, pak už to začíná dávat logiku,” dodává.

Pravomoci, o kterých Miloš Zeman mluví, mohou mít hlavy poloprezidentských států, jako je například Francie, kde vyberou prezidenta lidé. V zastupitelské parlamentní demokracii ho volí obvykle parlament. Přímou volbu ale kromě ČR  zavedlo třeba i Slovensko.

Francouzský prezident má nadřízenou moc tamnímu parlamentu, tudíž může navrhnout zákon skrze něj. Navíc má výhodu toho, že volí, kdo usedne do premiérského křesla, nominant však musí mít v dolní komoře většinovou podporu. V ČR jmenuje prezident předsedou vlády obvykle vítěze voleb.

Český prezident má funkci spíše reprezentativní. Do legislativy zasahuje tím, že podepisuje nebo vetuje zákony (kromě ústavního), které schválil parlament. Dále pak sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy.

Zemanovi se ale podařilo nastavený systém modifikovat. „Navzdory dikci Ústavy se Miloši Zemanovi podařilo tu reálnou politickou situaci nastavit tak, že je vláda závislá na jeho vůli,” komentuje politolog.

„A to zejména proto, že premiér má takové typy problémů, které by mu jiná hlava státu nemusela tolerovat. V případě další vládní krize chce mít jistotu, že bude znovu jmenován, tak musí být zadobře s Milošem Zemanem,” dodává odborník.

K tomu, aby se takových pravomocí prezidentovi ČR dostalo, by se musela změnit Ústava. To vyžaduje ve Sněmovně třípětinovou podporu všech poslanců a v Senátu třípětinovou podporu přítomných senátorů. Podobně už byla v minulosti zavedena přímá volba prezidenta, která je doménou spíše poloprezidentských systémů.

„To, co je zcela jisté, je, že se Miloš Zeman snaží ten náš systém posouvat k poloprezidentskému režimu typu Francie. Myslím si, že se mu to, sice po malých krůčcích, ale daří,” tvrdí docent Lebeda. Jediné, co mu prý stojí v cestě, je doba mandátu.

Navrhovat zákony (kromě rozpočtu) nemůže ani jeden z nejsilnějších světových lídrů - prezident USA. Když potřebuje prosadit nějaký zákon, musí ho vytvořit i navrhnout kongresmani, kteří jsou prezidentovi nakloněni.

V USA probíhá v parlamentu i samotná tvorba zákonů, u nás se v obou komorách jen projednávají. „V parlamentním režimu vytváří 90 - 95 % zákonů vláda a v parlamentu se o nich pouze diskutuje,” vysvětluje rozdíl politolog.

Prezidentskou formu vlády využívá kromě USA například Afghánistán, Brazílie nebo Mexiko. Poloprezidentské je Rusko či Ukrajina.

 

Štěpán Sochor

reklama

reklama