Ženy s rakovinou prsu se obávají o dostupnost moderní léčby
Pacientky s rakovinou prsu v posledním stadiu svádějí boj o čas. Jejich průměrná doba přežití je kolem čtyř let. Proto je pro pacientky i lékaře stěžejní takzvaná cílená léčba s průlomovým účinkem. Ta by měla další postup nemoci co nejvíce oddálit. České pacientky se však k moderním lékům dostávají obvykle o dost později než v jiných zemích Evropské unie.
Metastatický karcinom prsu. To je nejpokročilejší stadium rakoviny, které bylo v současnosti diagnostikováno zhruba 3400 ženám v ČR. Výraznou pomoc by nemocným pacientkám měla umožnit právě cílená léčba, díky které jsou lékaři schopní mít nemoc dlouhodobě pod kontrolou.
„Pro pacientky s hormonálně závislým nádorem je základem léčby hormonální terapie, díky které můžeme mít nemoc dlouhodobě pod kontrolou. V případě vzdálených metastáz se ale onkolog často obává pomalého nástupu účinku této léčby a volí raději chemoterapii. Ta však pro organismus nemocné představuje mnohem větší zátěž a více nežádoucích účinků. Dnes přicházejí nové možnosti v podobě cílené léčby. Tato léčba je dobře snášená, je pro pacienta bezpečnější, a přitom má vysokou protinádorovou účinnost,“ řekla k problematice docentka MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V Evropě zadarmo, v ČR za poplatek
Zatímco v řadě evropských zemí je cílená léčba pro hormonálně závislé pacientky hrazena ze zdravotního pojištění, v České republice jsme o několik kroků pozadu. Nejen že v ČR není zatím tato nová léčba hrazena ze zdravotního pojištění, ale navíc se v současné době teprve diskutuje o stanovení výše ceny a úhrady.
„Pacientky se u nás k moderním lékům obvykle dostávají o dost později než v jiných zemích Evropské unie. Bohužel někdy se potřeba moderní léčby pro ženy v nevyléčitelném stadiu nemoci dokonce zpochybňuje. To pro ně ale může být osudné. A protože samy pacientky často nemají dostatek informací, je naší rolí informovat je, hájit jejich zájmy a pomoci jim zajistit přístup k nejlepší možné terapii,“ uvedla na toto téma ředitelka pacientské organizace Onko Unie, Petra Adámková.
A zdá se, že právě finance jsou v Čechách tou hlavní překážkou v rychlé a plné dostupnosti moderní léčby. Pravdou také je, že tato léčba se soustřeďuje do onkologických center, která na ni dostávají předem určenou limitovanou částku. Necelých 6 miliard korun, což jsou přibližně 2,2 procenta financí z veřejného rozpočtu – to je částka, kterou zdravotní pojišťovny zaplatily za moderní léky v onkologických centrech v roce 2015.
U kulatého stolu
28. června 2017 proběhla schůze v rámci kulatého stolu k potřebám metastatických pacientek. Diskuze, kterou svolaly čtyři pacientské organizace, se zúčastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR i Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven.
Všichni zúčastnění se shodli na řešení, které vidí v úspoře získané soustavným snižováním cen starších léků. Tyto finance by pak měli být použity na hrazení moderních léčiv.
Pacientské organizace, které se potřebám metastatických pacientek dlouhodobě věnují, podepsaly letos v květnu společné Memorandum, které shrnuje sedm hlavních témat. Mimo jiné se jedná o dostupnost moderní léčby, zlepšení systému sociální podpory, ale také potřeby psychologické pomoci pro nevyléčitelně nemocné pacientky.
V Česku tak jde o první podobné spojení pacientských organizací s cílem pomáhat pacientkám s metastatickým onemocněním prsu.
Organizace i samotné pacientky zákeřné rakoviny věří, že se celá věc kolem cílené léčby posune kupředu a díky úspoře z jiných oblastí bude možné hradit moderní léčiva.
Autor: Markéta Škroňová