Zvoní siestě ve Španělsku hrana? Španělé spí skoro o hodinu méně než je evropský průměr

Španělé jedí později a zůstávají déle vzhůru než jejich evropští sousedé – zejména kvůli polední siestě. Podobně jsou na tom třeba Italové. Španělské siestě však může zvonit hrana, uvedl server The Guardian.

Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) začíná průměrný „španělský den“ o 90 minut později než například ten německý. V době, kdy Španělé obědvají, jsou Němci už dvě hodiny v pracovním procesu. Když Němci zhruba v 16:30 končí, Španělé se teprve po siestě vrací do práce na další tři hodiny. A když jsou Němci v deset hodin večer v posteli, Španělé mají večeři a do postele se dostávají někdy mezi půlnocí a jednou hodinou.

Podle studie Eurostatu, možná k údivu mnohých, spí Španělé v průměru o 53 minut méně než je evropský průměr. Jakto? Může za to polední siesta.

Spánkové návyky úzce souvisí s klimatem

„V malých městech stále většina lidí obědvá doma a může si dát siestu,“ říká Dr. Isabel Vilasecaová z barcelonské kliniky, která je mluvčí španělské Sleep Society (Společnost spánku). „Hodně lidí si pak dává siestu i o víkendu, i když třeba nemůžou během týdne. Naše spánkové návyky úzce souvisí s klimatem. Bez klimatizace totiž může být nemožné odpoledne pracovat.“

Nicméně ve městech si může dát siestu jen málo lidí a problémem je podle Vilasecaové to, že Španělé jsou v přechodu od kultury, která si siestu dává, k té, která už ji nepraktikuje. Podle ní je uložení standardu 9 - 17 dobré, nicméně nedá se očekávat, že například stavební dělníci nebo zahradníci budou v horku odpoledne schopni pracovat.

Ačkoliv se zvyšuje tlak na zrušení rozděleného pracovního dne, Vilasecaová tvrdí, že je to spíše z důvodu dopadu na rozložení pracovního a mimopracovního života než z důvodu, že by lidé trpěli nedostatkem spánku.

Již přes půl století mají Španělé špatné časové pásmo

Dalším faktorem ovlivňujícím spánkové návyky Španělů je to, že se země nachází ve špatném časovém pásmu. Geograficky by Španělsko mělo být v greenwichském časovém pásu, nicméně v roce 1942 fašistický diktátor Francisco Franco ze solidarity s Adolfem Hitlerem zemi přesunul do středoevropského časového pásma.

José Luis Casero, prezident Národní komise pro racionalizaci španělského času (rozvrhu), který bojuje za ukončení rozdělného pracovního dne a navrácení do greenwichského časového pásu, říká, že setrvání ve špatné časové zóně ovlivňuje spánek lidí a má přímý vliv na jejich produktivitu.

„Je šílené, že jsme ve stejné časové zóně jako Berlín,“ uvedl Casero, protože to znamená, že cirkadiánní (denní) systémy rytmů španělských biologických hodin jsou v nesouladu. „Pokud bychom změnili pásmo, slunce by vycházelo o hodinu dříve, a vstávali bychom tak přirozeněji, o hodinu dřív bychom jedli a získali bychom extra hodinu spánku.“

Níže můžeme vidět tabulku, která byla zpracována na základě dat Eurostatu a zobrazuje, jak občané pěti vybraných evropských zemí mají průměrně rozložený svůj denní režim. Můžeme například vidět, že nejdřive vstávají, ale rovněž nejdříve chodí spát Němci a Švédové, přičemž Němci mají ze všech pěti zemí průměrně nejkratší pauzu na oběd. Z tabulky můžeme vidět, že nejméně (nočního) spánku mají právě Španělé.

Tagy: